Září 2010

Pohádka - ÚCHVATNÝ KRÁL

29. září 2010 v 6:49 | Marta/Muscles |  ♠ Příspěvky od Marty/Muscles..

Máte rádi pohádky ????  Ano !

Tak jednu si pro Vás příipravila Marta/Muscles, tak si jí užijte, je vážně skvělá, jako její pisatelka, které moc děkuji za to, že jí napsala a dala svolení ji uveřejnit na mém blogu! ♥
Krásně se nejen čte, ale krásně se  u ní sní...o Michaelovi.  Mám pocit, že  díky ní začnu zase věřit na pohádky, tak jako Michael...  !        Díky Marti  !♥

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥
 Milé děti, dnes vám povím pohádku, která je pravdivá, ale nesmí nikdo vyrušovat. Pepíčku, ten časopis PLAYBOY už schovej do lavice, prohlédneš si ho pohádce.....a posaď se rovně! Honzíčku, vydělej konečně ty ruce z Helenčina výstřihu a snaž se soustředit...........
Maruško, hodnocení pánského pozadí musíš nechat na zítra, stejně už nejlepší odešli domů a tento předmět už dnes nebude .........a vyplivni tu žvýkačku......... Tak děti, dopijte svou kávu a whisky......buďte tiše a pěkně poslouchejte pohádka
                                    ÚCHVATNÝ KRÁL začíná......

Pracuji jako vedoucí prodejny hraček v jednom menším obchůdku. Jednoho slunečného dne zastavila před mojí prodejnou bílá limuzína Bujka z ní vystoupil vysoký bodygard s knírkem a za ním vyskočila štíhlá postava s brýlemi na očích a celá v černém. Ze saka mu zářila lesklá červená košile. Okamžitě jsem v ní poznala samotného Michaela Jacksona.

Tento týden u nás koncertoval. Vstoupili oba dovnitř, Michael pozdravil tichým hlasem a bodygard mě požádal, zda bych mohla na chvíli uzavřít prodejnu. Byla jsem nadšením bez sebe, že zrovna Mike přišel k nám nakupovat, ale snažila jsem se to na sobě nedávat najevo. Pověsila jsem cedulku - z technických důvodů zavřeno. Udělali mi objednávku na zboží tak velkou, že bych nemusela chodit do práce aspoň půl roku.

Nabídla jsem jim kávu a službu našeho řidiče, že vše připravíme na druhý den a zavezeme do Dětského domova. To se Mikovi moc líbilo, a hlavně to, že jsem s ním jednala, ne jako s celebritou, ale jako s obyčejným člověkem. Řekl mi, že je zde už jen dva dny a že by mi chtěl nějakým způsobem poděkovat za ochotu a prokázanou službu. Zeptal se mě, zda-li bych přijala pozvání na malý odpolední výlet a popřípadě jej doprovodila na večeři, kde bych mu dělala společnost.

Dostalo se mi takové pocty během pár okamžiků, které se nedalo v žádném případě odolat. Řekl, že pro mě v 15hodin pošle řidiče. Společně pak s bodygardem tiše odešli a Mike skočil rychle do auta. Jela jsem domů se převléknout a netrpělivě jsem hlídala své hodinky. Každá minuta byla nekonečná. Přesně v 15 hodin opět zastavila stejná limuzína před obchodem a bodygard mi předal kytici bílých lilií, byla jsem z nich úplně nadšená. Vybídl mě k usazení do nádherného interiéru auta. Připadala jsem si jako v pohádce, nikdy jsem v lepším autě neseděla. Wayne, bodygard Mika, mě zavezl na letiště, kde čekal Mike a bílý vrtulník. Přivítali jsme se podáním ruky a Mike mě lehce objal. Poděkovala jsem mu za krásné květiny, podotkla jsem, že by mi stačila jedna růže s kapkou rosy.
w
Nahnul se ke mě a potichu se zeptal, zda mám strach z výšek. Jen jsem se usmála. Byl to vyhlídkový let nad městem a já se tak nevinně dostala do role průvodce města z ptačí perspektivy. Jednu chvíli při otočce vrtulníku jsem se chytla za Mikovo stehno a hned jsem se omluvila. Ale Mike mě chytl za ruku a pevně ji stiskl a už nepustil. Náš výlet trval 25minut a pak jsme se snesli na pevnou zem. Řekl, že má strach z létání, ale ve dne se tak nebojí a v tak milé společnosti se úplně zapomněl bát. Na letišti nás opět čekal šofér a odvezl nás do pronajatého zámečku asi 1 hodinu od města. Vstoupili jsme s Mikem do přijímacího salonu, kde pobíhalo služebnictvo. Všude voněly lilie a dýchla na mě ta pravá zámecká atmosféra.

"Nechal jsem Vám nachystat malé občerstvení. Nevím, co máte ráda, ale je tu všechno,"odklopil z talířů stříbrné poklice a mě jen přecházel zrak. Pak se zeptal, co si dám k pití a já se rozhodla pro ledové červené víno a hostitel pro suché bílé. Velmi příjemně jsme si povykládali o sobě a on pochopil, že naproti němu sedí jeho spřízněná duše. Byl velmi milý, pozorný a je to velký gentleman. Nabídla jsem mu tedy tykání. Po malém občerstvení mi sdělil, že má pro mě nabídku, pokud budu souhlasit. Zvedla jsem zvědavě hlavu a zahleděla jsem se pátravě do jeho hlubokých krásných očí. V tom pohledu jsem viděla prosbu, jakoby říkal: "Neodmítej, prosím..."Ukázal svým dlouhým ukazováčkem na tajné dveře, které jen by pohledem každý přehlédl. Pokud budu chtít zůstat, ať ty dveře otevřu. Pokud ne, ať zůstanu sedět a limuzína mě odveze domů.

Bylo to obrovské pokušení,všechno ve mě hrálo, ale nedalo se této nabídce odolat. Tak jsem tedy vstala a ty dveře otevřela. Už od dveří se linula krásná vůně, a když jsem vstoupila do místnosti, byly po zemi poházené lístky červených růží. Ocitla jsem se rázem v kouzelné koupelně s měděnou vanou, která byla plná růží."Oh, Michaeli, to si ani nezasloužím, to je vše pro mě?"neměla jsem dále slov. Přes křeslo Chersterfield byl přehozen zlatý župánek a na stolečku ležela krajková sexy košilka."To je malé poděkování, říkalas jedna růže, ale měl jsem za to, že si jich zasloužíš víc.""Děkuji, jsem nadšená, jaký jsi gentleman!...Objala jsem ho a dala mu polibek na tvář. Bylo vidět, že je potěšen a dodal: "Nechám Tě tu, udělej si pohodlí, máš tu vše, snad nic nechybí...."a odešel. Odhodila jsem tedy své šaty a naložila jsem se do připravené voňavé lázně.

Uplynulo asi čtvrt hodiny a někdo potichu klepe na dveře. Ptám se, "Kdo je?" … a ozval se mi Mikův tichý hlas podbarvený vášnivou touhou."Mohu vstoupit, něco jsem Ti donesl..."Byla jsem lehce nervózní,ale potlačovala jsem to v sobě, jak to jen šlo:"Už jsem dostala od Tebe víc, než dost, nejsem zvyklá na takové pozornosti". Mike přistoupil ke mě, já ležela celá schovaná ve voňavé pěně a on řekl: Mám pro Tebe dárek, ale musíš si ho najít"...podal mi župan a pomohl mi jej obléci na mé mokré tělo."A kde mám hledat, pomoz mi,"odvětila jsem."Ten dárek je na mě".

Uvědomila jsem si, že se budu Mika dotýkat. Strašně mě to lákalo a vzrušovalo, ale stále jsem nevěřila, že to není sen. Měl na sobě modrou košili s kapsičkami a černé kalhoty. Osmělila jsem se a dala se do hledání. Nejprve jsem ho chytla za rameno a přitáhla k sobě blíž, vsunula své prsty do kapsy košile, ale nic jsem nenašla. Začala jsem pátrat níže. Obejmula jsem mu zadek , ani v zadní kapse kalhot nic nebylo. Bylo ale evidentní, že se Mike dobře baví. Říkala jsem si, přece mu nebudu sahat do kapes u kalhot,ale nic jiného mi nezbývalo. Tam však také nic. Pohlédla jsem na Mika prosebným pohledem, ale ten mi odvětil, že jsem blízko.Tak jsem rozepnula první knoflík od jeho kalhot a sjela se zipem dolů. Při této vzrušující činnosti nešlo přehlédnout ten neskutečný poklad, který se na mě dmul z Mikova spodního prádla. Z jeho slipů visel překrásný náhrdelník z jantarových kamenů. Nechtěla jsem věřit svým očím, ale Mike jen tiše odvětil: "Šperk na mokrém ženském těle, to je to, co se mi moc líbí a obzvláště Tobě bude slušet, máš krásnou šíji".. Pověsil mi ho na krk a lačně se na mě usmál.
"Miku, nevím, co říct, úplně jsi mě odzbrojil"...Mike se mi zadíval do očí a řekl: "Vidíš ty černé dveře? Budu tam na Tebe čekat"...a odešel. Měla jsem strašný zmatek v hlavě. To, co jsem zatím prožila, se mi může stát tak jednou za život, ale ve snu. Musela jsem procitnout a uvědomit si realitu. Vzala jsem si noční košilku a župan a zmáčkla kliku od těch lákavých dveří. Vstoupila jsem do zlatem vykládané ložnice, všude krásné obrazy, vázy, lustry a u stěny byla obrovská nebesa a z nich se na mě usmíval rozzářeným úsměvem Michael.
"Vítej, královno,"a pokynul mi rukou, abych ho následovala do lože. Nesměle jsem si přisedla na prachový polštářek, usmál se a něžně si mě přitáhl klouzavým pohybem po saténovém červeném povlečení k sobě. Hrála potichu Čajkovského hudba. Mike si zabořil hlavu do mých dlouhých vlasů a dlouze mě toužebně políbil. Cítila jsem jeho zvláštní vůni. Voněl, jak hradní pán, strašně lákavě.

y
Mé srdce málem bilo na poplach, ale vše jsem musela rozdýchat. Uchopil mě svými obrovskými dlaněmi za šíji a divoce mě začal líbat. Najednou se přesunul na druhý konec postele a začal mi pomalu a s velkou něhou líbat nohy až ke kolenům."Máš krásné dlouhé nohy a hlaďoučkou sametovou kůži", podotkl."Jak můžeš vědět, že takový začátek přímo zbožňuji?"zeptala jsem se. Místo odpovědi jeho horké ruce se pomalu, ale jistě dostávaly po mých stehnách až k mému klínu. Má hruď se vzedmula, cítila jsem, jak mi tvrdnou prsa a bradavky. Jeho ruce nepřestávaly si hrát s mým horoucím tělem a jeho vášnivá smyslná ústa a rty rozdávaly štědře polibky i do mého klína.

 Pak si nade mě klekl a pozoroval s komentářem: Ta jsou krásná, jak od Michelangela", ..a uchopil má ňadra do svých dlaní a laskal se s nimi. Mému zraku neuniklo ani hmatu, jak je krásně hlaďoučký a všude vyholený. Jeho mužná chlouba přes své kontrastující tmavé zabarvení prozrazovala jeho nesmírné vzrušení. Cítila jsem neobyčejnou touhu být s ním navždy spojená. Moc krásně dychtivě vzdychal a lačně špitl: "Toužím po Tobě, jsi nádherná ženská, máš vše, co má skutečná žena mít.....chci se Tě dotýkat, chci Tě, potřebuji Tě..."a pokračoval v laskání. Už jsem myslela, že to nevydržím a v tom jsem ucítila, jak něco obrovského, horkého a nádherného do mě pomalu vniká...a najednou přestal.....pak znovu tento akt opakoval. Vyburcovalo mě to k největšímu vzrušení a tužbě po jeho voňavém a rozžhaveném těle. Sténal a v objetí mi říkal: "Buď moje,Buď moje celou noc. Buď moje do svítání, přivítáme spolu slunce".....Já jsem úplným vzrušením zasténala. V rytmu naší písně lásky a jeho dynamické neskutečné výdrže se zmítala v jednotné souhře naše rozpálená těla. Tento milostný akt mě uchvátil svojí nápaditostí přes dvě hodiny a Mike řekl: "Přál bych si, abys dnes měla co nejvíc vrcholů, kde se na nich společně potkáme"......ani nemohu popsat, jak mi bylo nádherně. Ve svitu tlumeného světla byl Mike celý mokrý a jeho kudrnaté vlasy se mu přilepily na jeho krásnou tvář.

Mikovy pohyby byly tak smyslné a nádherné, že při kapce jeho voňavého potu spadlé na moji tvář, jsem dosáhla dalšího gejzíru našeho společného milování. Mike se mi v tom vodopádu"rozkoše málem utopil."Netušil jsem, že jsi podobně tak vášnivá a divoká jako já", utrousil. Když mi bylo moc horko, polil mou hruď vínem a svými smyslnými rty ho ze mě vypil.
!

Po chvíli jsme si dali společnou sprchu. Po tomto občerstvení mne Mike vzal do náruče a položil na záda na okraj postele. Klekl si na zem, co nejblíže ke mě a naše žádoucí těla se opět spojila v jedno a smyslně se houpala ve víru vášní. Za tu noc jsem poznala, jak jedinečný Mike je, jak je vášnivý a vděčný za každou vteřinu něhy, objetí a citu. Jak umí překvapovat a nesmírně rád se mazlí. Skutečně do místnosti vstoupilo slunce a nastalo svítání. Ještě jsme chvíli leželi v objetí. Špitla jsem mu do ucha: Ještě jsem Ti neřekla, jak mi s Tebou bylo krásně":"Nic neříkej, poznal jsem to"...a jsem za to rád...dala jsi mi víc, než jsem já dal Tobě....až budu mít čas, mohu Ti zavolat?...."Ty můj blázínku, ke mě máš stále dveře otevřené"....."Rád bych Tě zase viděl"..."Já Tebe také"...."Pojď, čeká nás snídaně a řidič Tě odveze domů.....

A tak mi zůstala ta nejkrásnější vzpomínka na tu nejsmyslnější a nejněžnější lidskou bytost, která kdy chodila po Zemi........

Michael umí karate...

28. září 2010 v 15:40 ☺☻ Zajímavé fotky
Miki umí karate!! .. To je úder paží.. a jak se chlapec snaží..
můj Bože.. cože ?















Taky u vás dneska tak strašně prší ??
Holky, která mě osuší a vezme k sobě do tepla?? Potřebuju suché šaty... a zahřát... !
4
4
P.S...Jedna malá otázečka : Máte rádi pohádky??  Jestli ANO, tak zítra jednu dostane Michael jako dárek k svátku... tak se těšte!
Těšíte se ..  ?

Holky... šipka nebo kolečko ??? :o)

28. září 2010 v 6:26 ☺☻ Zajímavé fotky

NĚCO NA KRÁSNÉ, I KDYŽ DEŠTIVÉ RÁNO... :o)

Našla jsem zajímavě upravené fotky, no, co na to říct?

Možná jen... emoce a adrenalin dělají divy.. :o)

5
55

Michael a ženy

27. září 2010 v 20:29 Překlady a články o Michaelovi

RRabi Boteach Schmuley řekl o Michelovi....

Jeden z velkých omylů je, že lidé si myslí, že není na ženské. Michael má ale hodně rád ženy. Kdykoliv jsem s ním, tak o něj slyším: "To je krásná ženská!" Pořád mu říkám, že by měl víc randit a on na to, že by moc rád, ale problém je v tom, že neví, jak zjistit, zda jim jde skutečně o něj nebo spíš o jeho peníze čí slávu.. On je romantik!...


Tohle taky stojí za přečtení... jak se krásně vyjadřuje  ženách, co se mu na nich líbí... a jak je pozoruje... Bože, jako kdybych ten jeho pohled cítila v šíji!



Michael dále řekl o ženách ... 


Ale mám tuto slabost - Miluji pohled na dívky!

Ano, Michael miloval pohled na DÍVKY - od ranného věku. Byl jsem tenkrát nablízku a jsem stejná věková kategorie, takže si to zřetelně pamatuji! Zní vám to teple? Michael Jackson měl rád dívky. Ženy. Všichni, kdo tvrtí, že byl gay, jsou vypočítaví a nebo ignoranti. Arnei Klein a jeho kumpán Jason Pfeffer například patří do části vypočítavců a média například do skupiny ignorantů.

Opravdu nechci nikoho urazit (obtěžovat) jejich sledováním. Někteří lidé se stávají opravdu podrážděnými, když vědí, že je někdo pozoruje. Ale já mám tuto slabost - Miluji pohled na dívky! Právě pozorování dívky mi může dát nejlepší důvod k úsměvu.( a že ten jeho úsměv stojí za to!)  

Dívky jsou něco velmi neobyčejného a podle toho s nimi musíš i zacházet. To je to, proč vždy říkám, nezírej tak na tu holku (chick=sexy holka). Začne být nervózní, zvědavá, jestli nejsou její vlasy neupravené nebo její make-up rozmazaný. Je to něco, jako jít do galerie podívat se na krásné kresby. Když se podíváte na kresby tím správným způsobem dostanete z ní nejvíce.

Způsob dívčí chůze. Můžete říct hodně podle chůze. Jestli je štastná nebo smutná - Jestli je pyšná, že je dívkou. A pak, tam jsou mláďata (sexy dívky), která vypadají tak bezmocně, že k ním chci spěchat a položit svoje ruce kolem nich (jakože obejmout něco v tom smyslu)!( mě by ty svoje ruce mohl položit kamkoliv, nebránila bych se! :o) )
 A když je to štěstí, aby se dostal dostatečně blízko, aby viděl její tvář - No, to je jako tvůj oblíbený dezert po skvělém jídle!  - Michael Jackson

Další Michaelův citát o ženách - novější
Nemám rád ženy, které pořád říkají "Potřebuji udělat nehty. Potřebuji manikúru." Tohle nesnáším. Mám rád když jsou dívky trochu více rozpustilé. Když zápasí (perou se), lezou po stromech..to miluji. Je to pro mě vzrušivější (více sexy). -Michael Jackson

Michael rád rošťandy... ne pipky, který když, se jim zlomí nehýtek, tak potřebují křísit. :o)

Tak co, holky, jak  byste obstály vy?


Zlatý Michael prezidentem !

27. září 2010 v 6:11 ☺☻ Zajímavé fotky

O.K. -  pánové, takže počínaje zítřkem budou všichni nosit do práce zlaté kalhoty!

Hááá...  už ty tupce vidím, co by do nich asi tak nacpali ? ... :o) Fusekle nebo co? Ale byli by populární.. jen koukat by se na to nedalo! MIKU NA HRAD ! ! !

Ale řekněte, mít takovýho prezidenta zlatýho.. tak která by nechtěla být první dáma? No, tááák holky nehlaste se všechny! Jen jedna... a to je..... ???? Zuzy  !

Háááááá a tady je všechno pravé a na svém místě, prostě tak jak to má být!!! :o)
s *

Že by Michael miloval kokos ???

26. září 2010 v 19:06 ☺☻ Zajímavé fotky
Tak milé dámy, vidím, že dvojsmyslné fotky mají velký úspěch.. proto pro dnešek ještě jedna. Tak do ní... fantazii se meze nekladou.. nacházíte se na blogu.. NEZAPOMĚŇ SNÍT !... tak ať to stojí za to!
Miki miluje kokosy!! :o)) Na co asi myslí.... ?
Že to uhodnu... kéž by ta šnůrka rupla... ! A co ten mlsný výraz ? .... škoda, že nevidíme té nahotince na boky.... proč by se jinak Miki tak mlsně  díval.. na co asi myslí, kluk jeden nezbedná ???

No téééda Miku... co to zas...

26. září 2010 v 13:26 ☺☻ Zajímavé fotky
No, MICHAELI... copak nevíš, že šampaňské se chladí a nezahřívá?:o)
Taky by ti to mohlo pěkně bouchnout, PŘÍMO TAM.... Ouu...
Nebo, že bys potřeboval zchladit ??
Všimněte si , jak jí pevně svírá... tu láhev, myslím!! :o))
w

Hej Miku, kolik je hodin???

26. září 2010 v 6:22 ☺☻ Zajímavé fotky
No chápete to? Proč má troje...hodinky?? Že by si přivydělával jejich prodejem.. ??

Tak co, která je lepší ???

25. září 2010 v 20:23 ☺☻ Zajímavé fotky
7

Fakt nevím, jak bych to vyřešila???

Sejmout pavouka? Jo... příšera jedna chlupatá.. ale zas bych ublížila Mikovi.... a šáhnou na toho pavouka.. FUJ.... leda tak v rukavicích... ale zas .. aby ho nekousnul?  Víme, co ty potvůrky dokážou....

No, zdá se, že to Mikovi nevadí nebo strachy vytuhnul... a bojí se pohnout. Muselo to děsně šimrat..
A ty nohy pavoučiska, pod okem a nad okem... brala bych ho útokem!

Tak, teda nevím..... 

Né, vážně, jak byste ho z něj sundali ? 7

Miku...a ...prdí taky hadi ??? :o)

25. září 2010 v 6:38 ☺☻ Zajímavé fotky
Tééééda, no co na to řeknete.. co ta boule na tom hadovi? Větry to nejspíš nebudou, že ne? :o)          
Já být Michaelem, tak si  snad i přepočítám děti!!! Nebo, že by jen vydatnější snídaně?
had

Kouzelná fotka... nemůžu z ní! :o)

24. září 2010 v 14:24 ☺☻ Zajímavé fotky

U  téhle fotky jsem se musela smát.. je to tak kouzelný, jak ho hladí.. skoro by chtěl říct:

"Malej, hodnej.... velkej, hladkej bodyguard.... "  :o)
  Nebo, že by :  ... NA DOBRÉ STŘEŠE TRÁVA NEROSTE ???

Co myslíte vy?

XXXII. kapitola - kapitola poslední

22. září 2010 v 18:30 ♥ POVÍDKA - Sen, co se stal skutečností

Splněný sen, který se stal skutečností

3+
Nemusím vám, doufám sáhodlouze popisovat, jak moc jsme se všichni těšili. Já na své prvorozené. Michael se mohl přetrhnout, co dělal, aby mě a našemu nenarozenému nic nescházelo a Princ a Paris … mě zahrnovaly dětskou láskou s uchem přilepeným k mému břichu si povídaly se svým sourozencem. Tak jsem musela odpovídat na jejich zvídavé otázky typu PROČ???    Jsou to skvělé děti.. pomáhají mi, milují mne, stejně jako já je a ještě mnohem víc.

Mé těhotenství probíhá bez vážnějších obtíží, jen ty klasické, které k tomu patří. Michael slíbil, že bude u toho, až se naše dítě narodí a jsem ráda, že ho budu mít vedle sebe.. vím, že to zvládne tak, jako už dvakrát před tím…

Vybral mi soukromou kliniku s nejlepší pověstí, kde budeme mít klid a plně si tak vychutnat své rodičovství…
 Měla jsem všechno sbaleno a připraveno k porodu, kdybych musela odejet náhle. Ale nestalo se tak.. těsně před termínem, si mě lékaři nechali pod dozorem, abych měla tu nej , nej péči.. Michael i děti tu se mnou byli víc, než často… Navíc Michael přicházel i večer a někdy se mnou zůstal i do rána. Jak ten se bál, že něco prošvihne, nebo to vůbec nestihne. Byl nervóznější, než já… musela jsem ho uklidňovat, že bude všechno tak, jak má a že dítě ví, jak a kdy se přihlásit na svět. Je to tak už od dob Adama a Evy, tak proč bychom my měli být nějakou výjimkou?
mimi

Porod mě zastihl časně ráno… Michael byl se mnou a já mu za to byla vděčná.

Držel mě celou dobu za ruku, stíral pot z mého čela a pomáhal, jak to jen šlo… dávno byla pryč nervozita, kterou trpěl, teď z něho na mě šla taková síla, že jsem tomu mohla jen stěží uvěřit. Za tu dobu, co jsem s ním, jsem si už zvykla, že v něm najdu vždycky to, co potřebuji.

Když se ozval dětský pláč, plakali jsme všichni a do toho se smáli.
Položili mi chlapečka na má prsa a já byla tou nejšťastnější ženou pod sluncem. Spolu s Michaelem jsem si prohlíželi jeho drobounké prstíky, rtíky, černé vlásky, které bude mít po otci, jeho jemňounká snědá pleť… mléčná vůně našeho miminka…. je krásné být matkou a držet ve své náruči něco tak dokonalého, jako je malý človíček...byl dokonalý a byl to náš syn. Malý Princ Michael Jackson II.

Michaelovi se zdálo, že se maličký chvěje zimou…. Taky vytáhnout ho odněkud, kde je teploučko, někam do neznáma … proto si vyžádal od porodní asistentky přikrývku, do které jsme maličkého hned po ošetření zabalili… protože byl naším společným a vytouženým požehnáním, dostal přezdívku Blanket….

Pobyla jsem si v porodnici sotva týden. Za tu dobu mě Michael navštěvoval i dětmi, které seděly na mé posteli a každé z nich si chtělo svého sourozence pochovat. Bylo krásné pozorovat ten dokonalý obraz štěstí, který mi život nadělil. Když mě propustili s malým Blanketem domů, bylo vše vyzdobeno.. vše nachystáno… všichni se radovali.

Když jsme se první večer dívali na naše spící děti a nepřestávali jsme děkovat…. Usadili jsme se na terasu.. ano na tu, kde mě Michael poprvé políbil… bylo to, jako by to bylo včera a zároveň tak dávno. Hleděli jsme na hvězdy a niterný klid a štěstí tu bylo s námi.

2"Na co myslíš, Simon?" otázal se Michael…. "Ach, Michaeli, je toho tolik… na co myslím, pokud existuje nějaká šťastná hvězda, tak se na ní právě nacházíme. Jsem tu s tebou a nevýslovně šťastná." Přitulila jsem se k němu a jeho ruce mě objali.

"Mám pocit, že žiju v pohádce, že žiju v Zemi Nezemi a věřím na zázraky stejně, jako Wendy ve svého Petra Pana a objevuji každý den nová dobrodružství. Vzpomínáš ještě na naše první setkání?
To ty jsi mi vložil osud do mých rukou… tehdy v knihkupectví ."

"Simon, miláčku! Jak bych mohl zapomenout. Na první pohled jsi mě zaujala svojí krásou, která vycházela hluboko z tebe. Pozoroval jsem tě, jak čteš řádky a nevnímáš okolí, jak se dokážeš vcítit do děje i do dětské duše. To jsem tehdy netušil, že tu naši společnou pohádku a společný sen budeme snít právě spolu. Jsem nesmírně vděčný, že jsem tě potkal. Miluji, tě , miluji naše děti… a nikdy nedovolím nikomu a ničemu, aby náš sen zhatil!"  

Hladil mi ruku svoji horkou dlaní a líbal moje rty, které mu vycházeli všemožně vstříc. Do té doby, než začalo plakat v kolébce naše nejmenší štěstí, které se dožadovalo svých miminkovských potřeb. Vstali jsme s Michaelem jako na povel a s láskou a péčí poskytli našemu dítku, vše co potřebovalo. Pak už se na tváři malého Blanketa rozzářil úsměv a kdo ví, zda nesní taky o Malém princi nebo o jeho šťastné hvězdě, o Petru Panovi… už se těším až mu budu předčítat obě úžasné knihy!

Děkuji vám, že jste četli můj životní příběh až sem, do konce a kdo ví.. třeba bude i nějaké příště…. Jak by řekl můj manžel Michael Jackson a já se k němu připojuji… Miluji vás velmi moc!  
 Simon Jacksonová/Reinerová
citát
Proto má rada zní: Nezapomeňte snít ! … O své lásce, která na vás právě teď někde čeká… o životě, který je třeba žít…. O dobrých lidech, kteří existují, jen je musíte umět najít svým srdcem, o přátelství, protože s ním se stává svět plnohodnotný a krásný, barevný…
sm

Nezapomeňte snít! … Protože sny se plní, pokud si to budete opravdu moc přát a vyjdete svému snu a osudu vstříc, pak se stane skutečností… nevěříte? Tak to vyzkoušejte, za to nic nedáte, když budete trpěliví, jistě se budou vaše sny pomaloučku plnit. Moc vám to i sobě  přeju a držím nám  palce! ♥
                             VAŠE ZUZY
                                                                                                                                                                  
Díky všem, kteří četli tuto povídku  a  nezapomínají nejen snít, ale také stejně jako Michael udělat něco jeden pro druhého.  Pokud se vám povídka líbila, jsem moc ráda. ♥ Jsem ráda, že můžeme společně snít o Michaelovi, dává nám to totiž nezapomenout a dál milovat !

A protože vás mám ráda, tak další povídka se už chystá, ... ale teď si uděláme malou pauzu... kterou se vám budu snažit zpřijemnit spoustou zajímavostí a lahůdek. Těšíte se ?  

XXXI. kapitola

20. září 2010 v 5:57 ♥ POVÍDKA - Sen, co se stal skutečností

Vánoční dar…

Od naší svatby uběhlo skoro půl roku! Na našem vztahu s Michaelem se nejen nic nezměnilo, ale vyzrával a upevňoval se. Naplňoval nás manželský slib v dobrém i ve zlém! A že i to zlé přicházelo, ale společně jsme mu čelili se ctí a rozhodností. Bylo sice obtížné vyrovnávat se s popularitou mého manžela, ale už jsem si zvykla a nehodlám ustupovat a pochybovat nějakým lžím a nechutnostem, které tu a tam někdo vytáhne, aby zaplnil titulek bulváru nebo namastil vlastní kapsu.
M

Blížili se Vánoce.. naše první společné, jako rodiny. Vím, dřív se tyto svátky v tomto domě moc neslavily, jen symbolicky, kvůli dětem. Před tím vůbec! Díkůvzdání… ano, mám komu vzdávat díky, především Bohu, že nasměroval mé kroky sem, i to, že jsem byla původně bez zaměstnání a našla domov, rodinu a to jsou věci, které mají pro mne nesmírnou hodnotu. Vlastně tu jedinou, kterou uznávám a dávám jí přednost úplně přede vším.

Rozhodla jsem se, že naše Vánoce budou ty nejkrásnější … vzala jsem si na starost výzdobu domu a všeho kolem, včetně vánočního stromu, který musí být obrovský!

Taky mám pro Michaela obrovský dar, tak musí být všechno tak, jak má. Nemusí mít překvapení jen pro mě. Ze srdce ráda mu to všechno oplatím!

Náš vánoční strom, krásná vysoká stříbrná jedle stála v hale a já jí strojila tak, aby to byl vánoční strom, jak se patří. Děti už spaly a já si chtěla pospíšit, aby ráno, až se probudí, bylo vše připravené. Věšela jsem vánoční ozdoby...víte, máme jeden zvyk, který se tady zavedl teprve nedávno. Na každé baňce, je jméno člověka z rodiny a tak si v tyto svátky připomínáme ty, které milujeme a i když jsou daleko od nás, s námi jsou pořád.

Pod stromem už byli nachystány zabalené dárky, které jsme chtěli dát dětem a ostatním lidem v Neverlandu…důležité je nezapomenout na nikoho. Tak se hromadila obrovská hromada darů, dárků a dárečků… Zrovna jsem věšela ozdoby, kdy přišel Michael a zůstal stát a nasával kouzlo Vánoc, přišel ke stromečku a něžně se dotýkal jeho větví a toho, co je zdobilo. Pokukoval se zvědavostí po balíčcích a chtěl začít ty svoje rozbalovat…


"Michaeli, no ták… nebuď jako malý kluk, musíš to vydržet… jestli mi chceš pomoct, tak a můžeš se mnou zdobit." Strčila jsem mu do ruky krabici s ozdobami… s našimi jmény..Princ, Paris, Michael , Simon…   Odložil krabici, tak, aby se žádná ozdůbka nerozbila a chytil mě kolem pasu a přitáhl si mě k sobě… "Simon, naše první společné Vánoce… naše první rodinné Vánoce… jsem tak šťastný, že magické kouzlo vánoční můžeme prožívat společně." Stáli jsme před téměř připraveným a rozsvíceným vánočním stromem a s tou správnou vánoční atmosférou, která nás hřála u srdce…

*
"Simon, co bys chtěla pod stromeček?" zeptal se a já věděla, že zas něco chystá… ale ne, dneska ho chci překvapit já… mám pro něho velké překvapení a nic ho nemůže zastínit, musím využít tu správnou chvíli, ten správný okamžik….
                    
"Michaeli, já opravdu nic nepotřebuji, mám vás, tebe a děti… našla jsem tu tolik darů, že žádný další nepotřebuji." Snad jen…..? a odmlčela jsem se, abych vzbudila jeho vrozenou zvědavost.

"Pokud chceš, dovolím ti už nyní, abys rozbalil svůj vánoční dárek… pokud tedy chceš a neboj, supersocker, dostaneš taky, ale až zítra!"  Smál se a jeho pohled mu už nyní zářil štěstím a odraz světel ze stromku se odrážel v jeho očích..

Podávala jsem mu tenký balíček… zabalený ve zlatém papíře a čekala, až si ho rozbalí… se zaujetím jsem sledovala, jak nedočkavě trhá balicí papír a vytahuje obrázek, který mi kdysi namalovaly děti.. obrázek naší rodiny. Držel ho v ruce a moc nechápal.
79
 "Ach, Simon, děkuji, ale ten obrázek jsi dostala od dětí ty.. tak proč….? Přerušila jsem ho …. "Michaeli, ano já vím, je to obrázek, který namalovala Paris… ale počítej.... ty a já... Princ a Paris… a miminko v kočárku…" Takže, ano přála bych si kočárek nebo kolébku… budeš do půl roku znovu otcem Michaeli… držela jsem ho kolem pasu a dívala se, jak mu ona skutečnost dochází…

Nejdřív nevěřícně koukal, pak mě sevřel v náručí a já cítila, jak se chvěje…cítila jsem na své šíji, jeho slzy radosti, pevně jsem ho sevřela a hladila ho po zádech a on mě konejšil a hýčkal ve svém náručí, pak mě zahrnul polibky…. ano, tak vypadá pravé štěstí…pak řekl rozechvělým hlasem…

"Ach, Simon…to je ten nejkrásnější dar, který jsem mohl dostat… díval se na obrázek, který jsme společně umístili na náš vánoční strom, strom štěstí…Podala jsem mu do rukou jednu nádhernou perleťově bílou baňku, zatím beze jména, aby jí zavěsil mezi naše jména a jména našich dětí.. ..jaké asi na ní přibude jméno ???

To se dozvíme až za šest měsíců….


XXX.kapitola

16. září 2010 v 21:04 ♥ POVÍDKA - Sen, co se stal skutečností
Tak zlatíčka, jubilejní třicátý dílek je tady... a prozradím Vám, budou ještě dva...  Zítra sice odjíždím na celý víkend, tak další díleček čekejte v pondělí... tak se tady mějte krásně a užijte  si svatební noci... pokud Vás tedy Michael pustí do své ložnice!

Na společné cestě životem

Náš svatební den bylo to nejúžasnější, co jsem kdy zažila! A to jsem toho s Michaelem zažila za ten necelý rok na Neverlandu opravdu dost.

Svatební oslava probíhala venku formu zahradní slavnosti. Bylo to krásné mít tu kolem sebe přátele a milující rodinu. Užívali jsme si to plnými doušky. Děti pobíhaly všude kolem a my s Michaelem se bavili a zářili štěstím. Každý nám znovu upřímně říkal, jak skvěle se k sobě hodíme a jaký jsme krásný pár. Jak je dobře, že děti mají tak skvělou matku, že lepší by Michael nenašel.

Michael se usmíval jako sluníčko a odpovídal…"Já bych ani žádnou jinou nehledal a ani nechtěl, je to má jediná a nenahraditelná láska! Láska mého života!" Líbal moji ruku, moje rty a já byla znovu naměkko… dokáže vyjádřit tolik citu, lásky pouhým pohledem, gestem… ano, mám úžasného a skvělého manžela! Co bych si ještě víc mohla přát? Mám vše a mnohem víc, než po čem moje srdce kdy toužilo a o čem jsem kdy snila.

Když se blížil večer a my se loučili s některými hosty, bylo mi po nich smutno, ještě dřív, než odjeli… ale jistě se najde další příležitost k setkání. Většina z nich zůstala ještě jako naši milí hosté na Neverlendu a jako naši rodinu jsme je ubytovali v hlavním domě.

Večer, když jsme uložili naše unavené děti do postýlek, jsme šli na nádhernou noční procházku osvětleným Neverlandem… Ruku v ruce jsme se procházeli a znovu si sdělovali dojmy z naší svatby. Procházeli jsme po cestičkách a brouzdali se po trávníku, kterou už dávno zkrápěla rosa.. Zavěšeni do sebe jsme procházeli na zpáteční cestě  kolem domku pro hosty a Michael se zastavil, vzal mě za ruku a vedl mě dovnitř se slovy…: "Miláčku, pro dnešní noc se do domu nevrátíme. Je tam moc rušno, dal jsem nám připravit místo zde."
rose

Zase něco nachystal a já o tom neměla ani ponětí, ale copak se dokážu na něj zlobit, nebo mu něco vytýkat? Vždyť, všechno dělá jen kvůli mně a z čisté lásky.
"Michaeli, zase nějaké tvoje překvapení… s tebou mě tedy čeká život! Smála jsem se, ale nebránila se. Než jsme překročili práh domku, vzal mě do náruče a přenesl mě přes něj. Jeho kroky mířili rovnou do ložnice.

Květiny byli snad všude, na stolku bylo připravené šampaňské a spousta dobrot a ovoce… to prý, kdybych o svatební noci dostala hlad nebo chuť. Jedinou chuť, kterou jsem pociťovala, bylo držet svého manžela v objetí.. oplácet mu jeho pozornosti polibky… je tak štědrý a šlechetný a je MŮJ !

Stáli jsme uprostřed ložnice a hleděli jeden druhému do očí. Michael mě lehce pohladil po tváři a já si jeho hřejivého doteku užívala. Po té sjel k mým rtům a přejel je svým palcem. Pomalu v nás narůstala touha jednoho po druhém a naše ústa se střetla ve stejném bodě.


!!!
Na chvíli se ode mě odtáhl a řekl : "Simon, moc bych si přál, abys tady byla se mnou šťastná a spokojená…. Nic se nevyrovná tomu pocitu, když jsem s tebou. S tebou jsem zase začal žít a svobodně dýchat, to ty jsi vnesla nové světlo do mého života… dovol, mám pro tebe jeden malý svatební dárek. Ale nevyrovná se tvé kráse a už vůbec ne té, která je ukrytá uvnitř tebe a v tvém srdci. Chci, aby ti navždycky připomínal tento den, vstup do našeho společného života." Natáhl se pro jakousi velkou sametově červenou kazetu a podával mi jí. Byla jsem v šoku z těch jeho překvapení… a ten hlavní šok, co mi málem podrazil nohy, teprve přišel. Když jsem rozechvělýma rukama otevírala tu záhadnou věc, nevěřícně jsem pohlédla Michaelovi do tváře. Ten zkoumavým pohledem čekal na mojí reakci …

… Kazeta obsahovala nádherný náhrdelník s diamanty, které nabírali na síle od nejmenšího, tak po největší uprostřed v kombinaci s náušnicemi a náramkem. Byla jsem z toho daru, lesku a třpytu dojatá. Když jsem se podívala svému manželovi do očí … žádný třpyt diamantů sebevzácnějších nemůže nahradit jeho dobrotu a lásku, se kterou na mě tento muž hledí.

"Ach Michaeli.. já .. nevím, co říct.. je to příliš vzácný dar, za který ti mnohokrát děkuji. Tys mi milejší, než všechny diamanty světa.. tolik tě miluji, že mě to až bolí." Objala ho a nechala se unášet jeho objetím a hýčkáním.

ww
Vzal mě do náruče a položil na postel…a hladově začal líbat mé rty, mé tělo, které se pod ním spalováno touhou po naplnění svíjelo jako had. Znám každé místečko na jeho těle, každé zákoutí, stejně tak, jako on ta má. Přesto stojí za to objevovat a vydat se na tu slastnou pouť za znovuobjevením. Milovali jsme se něžně i vášnivě, až jsme padli vysílením…….

"Paní Jacksonová, jste úžasná!" Pronesl Michael, když nabral dech… "Ne, ne pane Jacksone.. to vy jste úžasnější…" škádlila jsem ho "Jestli budete dál takto řádit, nebudeme znát jinou místnost, než je ložnice!

…. Yeach, no… musím se dost snažit, víte, paní Jacksonová, když mám o dost mladší ženu!... Nerad bych, aby přišel nějaký hejsek a přebral mi jí." ….

Smáli se a užívali plnými doušky nejen vína, ale jeden druhého a do časných ranních hodin neměli na spánek ani pomyšlení!

XXIX.kapitola

14. září 2010 v 5:56 ♥ POVÍDKA - Sen, co se stal skutečností

Z ráje do manželského přístavu

Všechno má svůj konec, jak už to na světě bývá! Náš zásnubní výlet a pobyt v ráji skončil. Umiňovali jsme si, že ne nadlouho, že se sem vrátíme všichni i s dětmi! Nasedli jsme na letadlo a nabrali kurs Neverland.

...
Doma nás všichni vítali… hned před domem stáli všichni zaměstnanci a naši přátelé ve špalíru a sotva jsme oba ruku v ruce vystoupili z auta, ozval se velký potlesk a hvízdot. Byla jsem překvapená… ovšem Michael ne! Ale to by znamenalo, že to věděli, že…?

Podívala jsem se s mírnou výčitkou na Michaela a přimhouřila naštvaně jedno oko! "Michaeli.. tak oni to věděli dřív, než já???"Dloubla jsem ho loktem do žeber… "Co kdybych ti řekla, že ne! Co bys, prosím tě, dělal?" "Ale, Simon, miláčku," políbil mě na spánek… ty bys nemohla říct NE! A víš proč, protože mě miluješ a já tebe, tak je všechno tak, jak má být!" Přitiskl si mě k sobě a další vlna radosti otřásla Neverlandem!

Další přišla, když se rozrazili dveře a vyřítil se Princ ruku v ruce s Paris… oba se proti nám rozběhli a skočili každý do našich rozevřených náručí…. "Tatí , mamí…. kde jste byli tak dlouho?" Michael odpověděl: "Zlatíčka, byli jsme s maminkou v ráji!  "Jůůů a tatííííí,, byl tam taky had? Snad tě zase nekousnul, jako ten ošklivý pavouk?"strachoval se Princ…. Všichni jsme se museli tomu rozumbradovi od srdce zasmát!   "Tak děti, pojďme domů, musím vám toho já i maminka moc vyprávět a hlavně …. Máme pro vás velké překvapení!"
P+P


Společně jsme plánovali naši svatbu a těšili se. Paris, že bude mít dlouhý bílý šatičky, podobné těm maminčiným a Princ, bude fešák, stejný jako tatínek. Přípravy na svatbu trvaly jenom týden, pojali jsme to spíše jako rodinnou slavnost, než nějakou okázalou a pompézní svatbu. Pozvali jsme na ní pár dobrých přátel a svědky.

Když nadešel den D, všechno bylo krásně vyzdobeno. Na zahradě před altánem, kde jsme se poprvé políbili, stál oddávající pastor uprostřed záplavy květin.

Kráčela jsem v dlouhých bílých šatech padajících až na zem. Kytici jsme měla z růžových růží…a vlasy sepnuté do drdolu, z něhož splýval krátký závoj k mým obnaženým ramenům. Přede mnou si s vědomím velké důležitosti vykračovala Paris s Princem, kteří trousili okvětní plátky růžových a bílých růži… byly krásní, nevinní a okouzlující. Byla jsem si vědoma veliké zodpovědnosti, tím, že jsem jim vstoupila do života . Vědoma toho, že jsou i mými dětmi, které jsem si hned od začátku zamilovala a na jejichž výchově se budu dál podílet.

Kráčela jsem svatební uličkou, na jejíž konci mě čekalo setkání s mým osudem, co se stal skutečností. Michael přešlapoval nervózně, ale v okamžiku, kdy mě uviděl, se mu roztáhl úsměv do široka. Hypnotizoval mě svým pohledem, nervózně zkousl spodní ret … bylo mi jasné, že nervozitu pociťuje i ten, který je zvyklý vystupovat před několika tisíci lidí najednou, ale tohle je vystoupení, kdy je sám sebou, kdy prožívá tak niterný zážitek, kdy je jen se svými pocity a kdy mluví sám za sebe, kdy tvoří naši společnou budoucnost- rodinu!
M
V okamžiku, kdy jsem mu řekla své ANO, jsem nemohla zadržet slzy dojetí… zvláště po té, co mi Michael znovu vyznal lásku svým slibem… díval se mi do očí a říkal slova, která mi nikdy nepřestanou znít v uších! Navždy zůstanou zapsána v mém srdci.

"Simon, miluji tě z hlouby své duše a svého srdce. Slibuji ti, že ti zachovám úctu, lásku a věrnost, dokud nás smrt nerozdělí. Slibuji ti, že tě neopustím a že na všechno dobré i zlé budeme dva! Dva na radost, štěstí i starosti a trápení.

Po té mě políbil a navlékl mi chvějící se rukou snubní prsten… stejně jako já jemu. Všichni se smáli a radovali… a pokud se říká… co zrnko rýže, tolik štěstí, tak myslím, že s tím naším bohatě vystačíme a ještě budeme mít na rozdávání pro další generace.  


Od teďka není jen Já a Ty , ale MY! Naše rodina.