Září 2011

Projekt Mikegasm

30. září 2011 v 6:01 ** Projekt MIKEGASM **
Obdobie: HIStory
Klip/turné: HIStory world tour (oh lalá gold pants! :D )
Formát: Fotka, gif, PNG, video
Kategórie:
  • a) Najvtipnejšia póza
  • b) Najlepšia tanečná póza (huh,snáď sa chápeme :D Napr. Michael pri moonwalku, atď :) )
  • c) Najsexy póza
No, Čokoládko, to .. to ne..!!! Smějící se Bože, asi ti předhodím celou složku.. či co.. to NEJDE VYBRAT.. !!!Křičící

Není nad prevenci..

29. září 2011 v 7:07 Videa, která stojí za to vidět! ♣
... proti podzimnímu nastuzení, chřipkám.. tohle vás dostane do varu.... a co na tom, že má být dnes krásně. Po shlédnutí tohoto videa, bude ještě lépe.. Mě už hoří lýtka, milá dítka.. Smějící se
- ♥ - ♥ - ♥ -
A JEŠTĚ NĚCO.. DNES MÁ SVÁTEK MICHAL A TAKY ANDĚLÉ MICHAEL,GABRIEL, RAFAEL.. TAK MYSLETE NA TOHO NAŠEHO !


PODZIM A JEHO KOUZLO...

27. září 2011 v 6:04 ♥ POVÍDKY- Čtvero ročních období
Tak a máme tu podzim… Taky ve vás podzim vyvolává takovou nostalgii a vzpomínky na uplynulé prosluněné léto, které právě skončilo?

Nechtěla jsem, aby právě podzimní povídka byla depresivní, jako už to někdy podzimní počasí umí "zařídit", ale chci vám nabídnout barevnost, babí léto… vůni čerstvě sklizeného ovoce.. a lehounkého větru, který čechrá vaše vlasy, takže dokážete zavřít oči a užívat si… snít… Zkuste to, třeba se k vám ve vašich snech někdo připojí….. někdo, koho důvěrně znáte…

Tuhle povídku bych chtěla obzvlášť věnovat jednomu človíčkovi, ke kterému má moje srdíčko blízko, poděkovat za víc, jak dva roky krásného přátelství, optimismus, životní nadhled a neuvěřitelnou sílu, kterou oplývá… Matýsek se nazývá..
Matýsku, jsem ráda, že jsme se našly, že máme mnoho společného, díky za tvůj humor a vůbec celou tvoji bytost. Přeji ti, aby tvůj život byl barevný, tak, jako to podzimní listí, aby byl pořád někdo, s kým budeš moct ruku v ruce v tom listí brouzdat, dovádět a smát se.. .. nebo i mlčky usednout na lavičku a jen tak si o něj opřít hlavu, coby o jistý bod ve svém životě.

Tak vám všem přeji krásné podzimní snění, jistě se vaše sny ve skutečnost změní…
… Příjemné čtení Vám všem přeje Zuzy.

PODZIMNÍ SETKÁNÍ V PARKU…

Mám ráda podzim, to období barevného listí, babího léta, vůni štiplavého kouře z ohníčků, když si děti opékají jablka po tom, co se unavily pouštěním draka.. Ráda je pozoruji z nedalekého parku při hře, ta jejich bezstarostnost, radost... a snad na ně dávám tak i trošku pozor, když si jejich maminky povídají o starostech s nimi, nemocech, kterými prošly, čím je zase ty jejich děti rozzlobily nebo, co provedly... byla bych ráda za takové starosti..
Nevím, jak dlouho jsem v tom parku seděla a přemýšlela a byla smutnější a skleslejší na duchu.. Probralo mě až ticho.. žádný dětský křik, žádný smích, všechny děti i jejich maminky se vrátily domů, to jen já zabraná do svých myšlenek si toho nevšimla. Pomalu jsem se zvedla, začínalo být chladno a podzimní sluníčko bylo stále slabší... Tak, jak jsem to vídala u dětí a pamatovala si ze svého dětství, jsem se začala brouzdat napadaným listím, které mi šustilo pod nohama... a já si připadala jako oni - svobodná! Oproštěná ode všech svých starostí i od sebe sama...

S hlavou skloněnou jsem pozorovala tu barevnost listí a procházela napříč zákoutím parku, kde pod košatým skoro opadaným stromem byla opuštěná lavička, na níž dávno nikdo nesedává... byla na ní spousta listí, které jsem shrnula rukou a posadila se..

Zavřela oči a poslouchala tu šumění větru v koruně, který shazoval poslední lístky, které se s třepetáním snášely na zem.

Probral mě až hlas muže asi padesátiletého : "Je zde, prosím, volno?" .. pomalu jsem otevřela oči a viděla jeho vysokou štíhlou postavu s delšími havraními vlasy a tmavými brýlemi.. jeho hlas se podobal zvonkohře, která se roztančí jemným křišťálovým hlasem... Jeho chůze mi připomínala tanečníka v té nejlepší formě… Kývla jsem na znamení souhlasu…

Usmál se a přisedl si, sledovala jsem ho koutkem oka.. tak, aby si nevšimnul.....pomalu sundal brýle, strčil si je do náprsní kapsy svého vlněného saka, rozhlédl se kolem... a zavřel oči a tvář nastavil posledním slunečním paprskům…stejně, jako to dělám já..

"Slyšíte to? " zeptal se po chvíli... Nevěděla jsem, co přesně myslí, tak jsem se soustředěně zaposlouchala, aniž bych otevřela oči.. "Ano, slyším podzim! Cítím ho na své tváři...cítím jeho vůni.."

"Ano, je to tak, jste velmi vnímavá... Mám rád podzim!" ... "Ano, to já také, všechno jakoby dozrává, plody celoroční lidské práce a snad i lidé sami." Možná jsem to řekla moc sklesle, ale otevřel oči a naše pohledy se setkaly.. byl to okamžik nebo věčnost? Sama nevím... z jeho úst zaznělo jen tiché This it it... To je ono! Pojmenovala jste to zcela přesně!! Celý lidský život je vyzrávání a dozrávání v lepší lidi, tak, abychom mohli nést plody své práce a obohatit životy druhých!"

Mluvil konejšivě, laskavě a moudře, jako nějaký mág, stejně tak uhrančivě i rozverně se díval... a mě s ním bylo dobře, moc dobře... Po chvíli mi začala být zima, neuniklo mu to, že se chvěji. Pohotově sundal sako, přehodil mi kolem ramen a řekl: "Co byste řekla malé procházce, je přece jenom chladno… tady ta nádherná, barevná alej přímo vybízí k procházce." S díky jsem souhlasila, proč taky ne, v jeho společnosti mi bylo mile a vlídně…
Pomalu jsme se zvedli a naše nohy se bořily do spadaného listí.. v tu chvíli se pro něco sehnul…odhrnul rukou trochu listí … byla to malá panenka s dlouhými vlásky, asi jí tu nějaká holčička ztratila a nenašla pod záplavou listí.. stál tam jen a smutně si jí prohlížel…

"Bude nějaké holčičce moc chybět, tak, jako chybí mě moje děti.." "Máte děti ?" zeptala jsem se… "Ano, mám, tři.. dva chlapce a jednu dívku…. "Hrdlo se mu stáhlo a v očích zaleskly slzy… opatrně jsem panenku vzala z jeho rukou a posadila jí na lavičku, na které jsme před chvíli seděli my… se slovy: " Nebojte se, vrátí se ke své holčičce, jistě jí bude hledat a najde! Tak jako jednou vy se setkáte se svými dětmi."
"Ano, máte pravdu.. jednou!!!? Jednou, je znovu uvidím, setkáme se spolu na lepším místě, ale ještě uteče spousta času…. než..?!"

Pomalu jsme opouštěli naši lavičku, na níž seděla krásná panenka s modrýma očima.. a kudrnatými delšími vlásky." Ještě jednou se otočil a podíval se na panenku, třeba mu někoho připomínala.. třeba právě jeho vlastní dceru nebo její panenku.. kdo ví ??? Už jsem se neptala, nechtěla jsem vidět znovu smutek v jeho tváři… a slzy v jeho krásných, hlubokých očích..

Procházeli jsme se alejí, listí se snášelo k zemi a my, jako malé děti v něm brouzdali, smáli se.. a rozhazovali ho nad hlavou.. a chytali, když se snášelo k zemi a na nás… …

Stále bylo o čem povídat, o snech a splněných přáních, i o těch, které nestihl uskutečnit, protože někdo zlý a nízký je překazil… o krásách a divech života, přírodě, o dětech a o tom, co je v životě nejdůležitější o LÁSCE… o tom, jak ji získat, jak ji udržet…. jak ji darovat…jak v ní a s ní žít.. !

Aniž bych si toho všimla, dlouhá alej zůstala daleko za námi, čas nehrál žádnou roli… a my se octli na křižovatce, na konci aleje.. … na níž se naše cesty rozdělí, věděla jsem to.. že každý z nás půjde svojí vlastní cestou… musí to tak být?!!

Můj průvodce mě chytil za ruce, díval se mi zpříma do očí a řekl : "Děkuji ti za krásné setkání.. bylo mi s tebou moc dobře, cítil jsem se znovu chápaný a pochopený…milovaný.. a to díky tobě! Tak svobodně a volně jsem se už necítil dlouho!! Směl bych tě na rozloučenu políbit?" …. Nechtělo se mi loučit, nechtěla jsem, aby odešel…. Ale cítila jsem, že musí… jinak by zůstal, pro mě i své děti, pro všechno, co má rád, pro všechno to, co sám uzná za This is it… !!

Pomalu si mě přitáhl za pas k sobě a jeho rty byly omamné, hebké a horké… stejně jako dech, který hřál mé prokřehlé tělo… poddala jsem se tomu polibku se zavřenýma očima… a když jsem je otevřela, stála jsem na konci křižovatky sama…. Jen větřík mi cuchal vlasy…

Ani nevím proč, ale byla jsem šťastná… šťastná ze setkání, z toho, že můj podzim je barevný, ne uplakaný a depresivní, jako mnohokrát před tím…po tomto setkání už ne!!!

Zamyšleně jsem kráčela k domovu… a až po chvilce si uvědomila, že mám stále na sobě jeho hřejivé sako, které vonělo a které mi ho připomínalo…a které už bude napořád…

Zastavila jsem se…vzpomněla si, že…. Něco v něm je, že si tam něco uschoval. Sáhla jsem do náprsní kapsy, byly tam jeho tmavé brýle a ještě něco… bílá rukavička posázena blýskavými kamínky, které vydávaly záři v zapadajícím slunci…a každý z těch paprsků, co se v nich odrážel, prostupoval mojí duší a naplňoval mě harmonií, láskou a vzpomínkou, která navždy zůstane živá… a jenom moje!!

A ještě něco tam bylo… fotografie, na níž byly vyfocené tři krásné, zdravé a milé děti a ta holčička se podobala přesně té modrooké panence z parku… jen už byla starší… a kterou objímaly něžné, dlouhé ruce jejich otce, stejně jako jejích bratrů, z nichž ten nejmladší mu seděl na klíně.


Tyto vzácné relikvie, budu do konce svého života střežit, jako ten nejvzácnější poklad… Tiskla jsem je opatrně ke svému srdci, aby byly v bezpečí… než se znovu sejdeme a já mu je budu moci vrátit a poděkovat, že mi je svěřil do úschovy a jako vzpomínku na NĚJ...

Miluji podzim, ráda sedám na lavičce v parku a dívám se…co kdyby se nějaké holčičce ztratila panenka……..

Fotečky pro radost a úsměv na tváři..

25. září 2011 v 17:17 ☺☻ Zajímavé fotky
Miku, co se divíš, na to se hrát fakt dá..

Ale, no ták, nestyď se... před námi nemusíš...

Můžu si taky sáhnout?? Miku, víme, že umění je tvé hobby,ale jak má ženské tvary, tak, o to víc..Mrkající

...Jejich tempo je vražedné, jeho revírem je Gold pants..

23. září 2011 v 21:08 Videa, která stojí za to vidět! ♣
Mě asi klepne.. dívejte na ten nevinný kukuč na začátku, když olizuje prst, na něm krém z dortu.. a vůbec... dělá nám to schválně a dělá to furt, pryč, pořád.. .. Miku, Miku, máš to ale kliku, že jsem poblíž nebyla, jinak bych tě.. ..!Šlápnul vedleSmějící se


Miki a hroznýš

22. září 2011 v 6:19 Zážitky s Michaelem


Zůstaň tady," řekl, "a já ti něco ukážu." Bral schody ke své ložnici po dvou. Ačkoliv jsem věděl, že jsme tam byli sami dva, slyším ho, jak říká: "Aw, ty jsi spal? Promiň…." O několik sekund později leží na stole v jídelně osm stop dlouhý hroznýš. Pohybuje se ke mně alarmující rychlostí. "Tohle je Muscles. A já jsem ho vycvičil, aby jedl reportéry." ...

Michaelovo chování vůči reportérům dle časopisu Rolling Stone, 17. února 1983
♥ ♥ ♥
Tak, Mikův had.. Smějící se rozuměno, hroznýš Muscles, by mě nevadil, naopak, vzala abych si je i s páníčkem do tepla, hadi milují teploučko, měl ho rád i Michael.. Nic by mě nevadilo, kdyby mě vzbudil, snad jeho hroznýš není závistivý, kdybych si páníčka půjčila?

Měla bych ale o hroznýše trochu strach! Byl by otrávenej, jak hadí zub a přežranej, těch reportérů, co by musel zbaštit a někteří jsou opravdu nestravitelná sousta..nemusím jmenovat, že ne?!

Takže, milá dítka, posaďte se na prdítka.. !..

20. září 2011 v 6:35 ☺☻ Zajímavé fotky

... Mám tu něco, co vám zvedne tlak, nevěříte? Ale, je to tak!


Dámy, hodina baletu právě začíná, umíte taky holubičku.. za hubičku.. ?
Ale proč ta bota dole??.......... "Táto, ty ses zul?" Usmívající se... "Ale jenom maličko"..
Tak za prvé, Bobika nejím, jsem vegetarián.. a za druhé, běda, jak ti vypadne chlup z bíbra do talíře, tak už nebudu jíst vůbec nic!Smějící se

Tak, u této fotky jsem strávila dost času, abych vydumala, co to Miki v té ruce vlastně drží. Snad vás nepohorší, že mě napadla i možnost, že je to kondomRozpačitýSmějící se.. Jako by dával otcovské rady a poučení svému synovi.. Tak mě napadá, kdo ví, čím by začal a čím by skončil.. Ale jedno vím jistě, byla v tom úcta, něha a respekt k opačnému pohlaví..
Tak, co to, krucinál drží v té své nádherné ruce, víte to někdo?? Usmívající se

Podzimní terapie..

18. září 2011 v 20:11 Videa, která stojí za to vidět! ♣
Venku, je podzim jak vyšitej, déšť, vítr.. mám potřebu rozptýlit podzimní chmury ...
Pokud se přidáte, mám pro vás lék, co vás snad trošku probere.. Takže ordinuju Mika v těch nej sexy podobách....
a ještě, aby se vám dobře spalo, s úsměvem vstávalo..

Michael a Bubbles

17. září 2011 v 7:11 Zážitky s Michaelem
Michael měl opici jménem Bubbles.
A jednou, když se mnou byla moje dcera, které tenkrát bylo sedm let - jmenuje se Lilly, ho zapojili. Tenkrát tam nebylo moc dětí. Bylo to v domě v Encinu, než se přestěhoval do Neverlandu. A ta opice vešla dovnitř, podívala se na Lilly, mou malou sedmiletou holčičku, popadla jí za ruku a začala jí táhnout ven z pokoje. A Michael Jackson chytil Lilly za její druhou ruku. A řekl té opici: ´Hey, Bubblesi, kam jdeš s mojí holkou?"
Zatím jsem si všimnul, že ruka, za kterou jí držela opice, začínala modrat, protože jí držela hodně pevně. Tak říkám, Miku, to už není dobrý, trochu se bojím o tu modrající ruku. Tak on trochu zasáhl, nějak opici kopnul nohou. Ale v tu chvíli, když opice táhne na jednu stranu a Michael na druhou a Lilly se na mě podívá a Michael řekne: ´Hej, Bubblesi, kam jdeš s mojí holkou?´Moje srdce mu šlo naproti, bylo to od něj tak sladké."
Stephen Davis, spolupracovník v letech 1983-86

Tak se mi zdá, že Michael balil holky i na Bubblese... ale jsou rozkošní oba, chci je.. jeden mazel větší než druhej..

Moje srdce by mu nešlo naproti, ale přímo letělo s větrem o závod!

Básnička, pro radost, která vás pošimrá.. ;-)

15. září 2011 v 18:52 ♠ Příspěvky od Marty/Muscles..
Tak, moji milí, mám tu pro vás jednu básničku - příběh, chcete-li od Marty/Muscles, je... odvážnější, ale vy jste odvážné ženy a dívky.. jistě si jí užijete a třeba se na okamžik ve snění vrátíte do času prázdnin.. léta.

KOMINÍČEK PRO ŠTĚSTÍ



Uprostřed lesa, kouzelné to místo, chaloupka o samotě stojí.
Vlaštovky pod krovem hnízdí, na louce se laně pasou.
Kolem voní smrky, borovice a chvojí.

Dlouhonohá krásná panna Vivien trápení má velké…
Kamna jí netáhnou, komín je ucpaný - volá na lesy:

"Kominíčku, kde jsi?"
Sojka za Michaelem pohotově přilétá:
"Miku, pomooooc, postroj a výbavu svou chystej,
Vivien Tvou pomoc potřebuje, však Ty jsi dost chytrej!"

Kominíček uzlík s sebou bere, štětku na rameno,
spěchá, chvátá: "Už letím, krásná ženo!"
Zvoní na ni u branky, zvesela si píská,
avšak potká myslivce, který na něj vříská.
Ale Mike se nedá:

"Rambo, běž pryč, chci být sám,
slečně Vivien to jen já skvěle udělám!
Běž do jiného rajónu, máš tam místo ve vagónu,
Odjeď v daleký kraj!"
A já řeknu dámě: "A teď si hraj!"
Nechci, aby tu byl Rambo,
naučím Tě, sličná děvo, mambo…

Vivien, venku je divoký kanec,
ale já Ti ukážu pravý ranec a předvedu Ti hříšný tanec.
Dám si na rukáv pásku, vím, že potkám svou pravou lásku.
Smyslně se s Tebou budu houpat v bocích,
pak snadno pochopíš mě v tanečních krocích.
Povolíš mi všechny přezky, kroužky, knoflíček se zipem.

Dech náš bude zkrácený, občas velmi schvácený,
pot poleje nás po celém těle.
Dovedu Tě do extáze vášně, až budeš prosit a skládat básně.

Smyslnost okamžiku, odráží se v každém mžiku…
Ach, Vivien, protáhnu Ti komín na všechny světové strany,

Tvá krása mě nutí být zde do příletu černé vrány.
Hříšná noc, hvězdy a svítání… všechny srny na stráni budou vědět,
že už nejsi sama, udělám Ti rodinku a budu s Váma…
Pak přiletí krom vran také čápi na komínek
a já budu vymetat…plný vzpomínek…
Ať je to holka nebo kluk,
jeden za druhým budou jako buk.
Naučím je lumpárny a spousty her a pak ber, kde ber…

Uživím Tě, nemusíš se bát,
celý náš život si budeme hrát.
A tak končí příběh z lesního palouku,
šťastná to rodinka, kterým stále svítí slunce na louku…

Krása černo-bílé fotografie.

14. září 2011 v 6:15 ☺☻ Zajímavé fotky
Zlatíčka, našla jsem nádherné fotky o které se s vámi ráda rozdělím ! Jsou černo - bílé a mají své kouzlo, tak schválně která vás osloví?

1. Kdyby tady byla taková panenka, která by mě svlékat chtěla....? Smějící se
2. Pohled lovce, která pak chce, býti lovena?

3. Počkej, vyhrnu si rukávy, praštím s tebou do trávy!
4. Pohled, co se v něm utápím..

Brett vzpomíná na Mika...

12. září 2011 v 6:19 Zážitky s Michaelem
Vzpomínání na Michaela. (volný překlad)

Režisér Ratner potřeboval od Michaela Jacksona povolení k použití scény do svého filmu.

O dva dny později Ratner zvedl telefon a uslyšel měkký, lehoučký hlas Michaela Jacksona.

"Michael řekl, že sledoval celý film a to se mu líbilo, hlavně scéna Chrise se svou taneční. On řekl: 'Máte moje svolení k použití, všechno, co chcete.' "
To bylo skvělé, ale Ratner potřeboval něco písemně. Když se zeptal M.Jacksona, zda by podepsal něco na kus papíru, Jackson ho prostě pozval na ranč. Tak jsem jel tam a on šel se všemi jeho žirafami a jinými zvířaty, aby mě přivítal. Ratner vzpomíná : "Když jsme skončili zůstal jsem na ranči a prostě jsme se stali velkými přáteli. Oba jsme měli tu obrovskou, téměř dětinskou fascinaci na filmy a hudbu a všechny druhy zábavy."

Rozhovor Michaela Jacksona a jeho manželky Lisy Marie ve studiu Sony Pictures

10. září 2011 v 7:00 Videa, která stojí za to vidět! ♣
Je hodně lidí, co se na Michaelovi ve zlém podepsali a tady je další z nich! Já tu moderátorkou Diane Sawyer NESNÁŠÍM! Všímejte si, jak záludně klade otázky, jak se snaží Mika nachytat, jak ho chytá za slova, já bych jí chytla pod krkem, pak pořádně zmáčkla!! Wrrr! Ale, nastupuje zase Mikova genialita, s jakou jí odpovídá, místy si z ní dělá srandu, ale ona, jako by si seděla na vedení ! Obzvlášť video č.4 je zajímavéMrkající a záběry z Mikovi svatby... No a jak ženušku pokouší, nic nedbá na to, že tam s ní není sám.. Je tam úžasnej, sledujte při otázkách a jeho odpovědích jeho oči, leccos vám prozradí. Tak schválně,co na ta videa povíte?

č.1

Michael a...

9. září 2011 v 5:41 Zážitky s Michaelem

.... holčička..

Když jsem potkal Michaela v roce 1996, pozval nás několik k sobě nahoru, abychom se s ním setkali. Ve skupince bylo malé dítě, malá holčička asi okolo 2-3 let.

Takže Michael vešel tanečním krokem do místnosti, sexy jako vždy, ale s jednou z těch černých masek na obličeji.(myšleno, asi rouškou) Šel přímo k tomu malému děvčátku a pokoušel se jí potřást rukou a ona před ním začala opatrně couvat, tak se k ní Michael přibližoval s roztaženou náručí a ona couvala zpátky k nohám své matky a její obličej vypadal opravdu vyděšeně, vypadalo to, že začně plakat!

A Michael: "Pojď sem… to je okay …… pojď, pojď sem.."
opravdu mírným a něžným hlasem. Ukazoval jí rukama, aby šla k němu. Snažil se jí přemlouvat jako koťátko ? ! Ale ona se ho pořád bála a ani se nehla a já jsem tam stála a myslela si: "Michaeli, možná, kdybys jsi sundal tu masku, tak bys pro ni nevypadal tak strašidelně ? !"Skoro jsem čekala, že vytáhne z kapsy bonbón a začne jí s tím mávat před obličejem, aby ji přilákal.

Ale víte, Michael se jen tak lehce nevzdává, tak si potom před tou holčičkou klekl na kolena na podlahu a rozevřel svou náruč opravdu široce, jak jen to šlo: "Pojď, nedostanu obejmutí !? Prosííííím! Jenom jedno obejmutííí?" a ona se na něj podívala a opatrně udělala malý krok směrem k němu a Michael: "Ááááno, póóójď, neboj se!" a dělal na ni ty rozkošné obličeje, jako vytahování obočí nahoru a dolů a usmíval se… Po velkém přemlouvání ze strany Michaela k němu konečně přišla a on po ní rychle chňapl, aby nehmohla utéct a obejmul ji jako medvídka! Tak roztomilé! Ta malá holčička pro něj nakreslila obrázek a myslím, že Michael ho už chvíli pozoroval, protože se mu ho ani nepokusila ukázat, byl poskládaný v její ruce a já myslím, že byl zvědavý, protože to byl on, kdo se zeptal: "Óóó, co to je!? Je to pro MĚ?" a tak holčička ten papír rozevřela a nakreslila obrázek muže barevnýma pastelkama a Michael, stále na kolenou na koberci, začal: "Óóó, podívejte! To jsem jááá!? Wau!" Držel obrázek před sebou a říkal : "To jsem já!" s rozzářenýma očima a obrovským úsměvem na tváři a holčička kývala hlavou a on hloubavě obdivoval ten obrázek a vzdychal a říkal :"To je nááádhernééé!" Bylo to legrační! Mezitím já a zbytek fanoušků jsme si říkali: Michael, no tak, máš už přes hodinu zpoždění na další vystoupení, tisíce lidí na tebe čekají v tom úmorném vedru a my s tebou taky chceme strávit nějaký ten čas, vstaň z té podlahy a přestaň se obdivovat na výkresu !!! ? On je prostě tak legrační a ani si to neuvědomuje!! Všechno, o co se staral bylo, jak dobře vypadá na obrázku! ?

No, není to kouzelná příhoda? Michael prostě holčičku UKECAL !! ! Smějící seMě by teda pobízet nemusel, dokonce by nemusel ani klečet na kolenou.. bylo by to obráceně.. a jako medvídka bych ho klidně objala taky i obrázek bych mu namalovala.. Ne, to raděj ne, to by se vyděsil .. :-) Ale Michael dal přednost malému dítěti, myslím, že fan si na něj rádi počkali.. Jen tu příhodu čtu a musím se umívat, protože si Mika dovedu živě představit!♥


Připomínám, že....

7. září 2011 v 12:14 ◘ Různé

dnes je to přesně 15 let, kdy odstartovalo HIStory Tour v Praze. Takže, malé "zlaťáčkové" výročí...

Koncert se odehrál 7. září 1996 na Letné a bylo to právě tady, kdy padl rekord v návštěvnosti. Koncert Michaela Jacksona na Letné v Praze totiž navštívilo kolem 130 000 lidí. A Praha na jeho pobytu vydělala přes 4 mil. korun.

Michael Jackson strávil v Praze 5 dní. Přiletěl soukromým Boeingem 3. září na ruzyňské letiště, odtud odjel do hotelu Intercontinental, kde se ubytoval v prezidentském apartmá. Další dny se Michael prošel Prahou. Navštívil Pražský hrad, Chrám svatého Víta a setkal se s prezidentem Havlem. Zajel také do Dětského domova na Zbraslavi, do traumatologického centra v motolské nemocnici a všude rozdával dětem hračky.