Byl výjimečný ČLOVĚK, ZPĚVÁK, TANEČNÍK a ZTĚLESNĚNÉ DOBRO a KRÁSA.
Diagnóza a rada přítele
Noha bolela jako čert. Když jsem přišla do šatny zhroutila jsem se na gauč, vyděšená Nicol poslala okamžitě pro doktora, zatím co já jsem se snažila nohu masírovat…
Doktor dorazil hned po té, co můj vyděšený manažer, hned v závěsu za mým pedagogem, chcete-li učitelem tance a tanečních technik a můj opravdový a dlouholetý přítel Filip..
"Filipe, bolí to.. je to jako nějaká křeč nebo co .." snažil se mě uklidňovat a já bezradně číst v jeho již vrásčité tváři, nyní se mi zdály jeho vějířky kolem očí ještě hlubší starostí o mě…
"Klid holčičko, doktor se na tebe podívá… obracím se na něj vždycky, když potřebuji spolehlivou a nestrannou diagnózu, byl na tvém představení, je to vídeňská špička mezi lékaři, jsi v těch nejlepších rukou." Doktor přisedl ke mně na lůžko a prohmatával mi lýtko a já jen úpěla bolestí…
"Madam, vím, že to bolí, ale musíme provést vyšetření na klinice, svaly, šlachy, úpony, cévy… zatím to vypadá jen na únavovou křeč, proto se také tak třesete… Odpočiňte si, ale v žádném případě si nedávejte horkou sprchu, nebo koupel.. jen co vás osvěží a zítra brzy ráno mě navštivte na klinice. Tady Filip ví, kde mě najde.. zatím užívejte tyhle vitamíny, hořčík a další užitečné látky, které vašemu organismu prospějí."
"Filipe, řekni, že budu moc dokončit vystoupení? Mám přece další tři dny na to, abych se z téhle patálie dostala, přece nepatřím ještě do starého železa…" Úzkost mi svírala hrdlo, snažila jsem se uklidňovat sebe samu… Filip, mě jen pohladil po lýtku a řekl : " No tak, Bello, nesmíš všechno vidět tak černě, že tys trénovala víc, než jsem ti nakázal, než jsi měla? Musíme počkat, až co řekne doktor, pak se uvidí".
No, ano!! Trénovala jsem víc, než bych měla.. po té dovolené jsem chtěla být ve formě, vždyť jsem byla bez aktivního tréninku víc jak týden, což je hodně..
Tu noc jsem nemohla usnout, budily mě noční můry, špatné sny a noha pobolívala, sice ne tak, jako po představení, ale dobré to nebylo.. Co řekne doktor, jaký bude jeho verdikt? Bála jsem se strašně moc, ale naučila jsem se za ta léta v branži být tvrdá, především k sobě..
Ráno jsem v doprovodu Filipa šla na kliniku, kde mě doktor podrobil řadě vyšetření na neurologii, aby se vyloučila Parkinsonova choroba a jiné hrozby, které pronásledují všechny tanečníky a hlavně baletky.
Doktor mě pořádně prohlédl, udělal všechny testy a sdělil mi přesně, o co jsem nechtěla za žádnou cenu slyšet.
" Isabello, jsou to svalové křeče, které se dostavují po dlouhotrvající námaze, ovšem ve vašem případě celotělové, proto ten třes po vystoupení, jedná se o oslabení nervové soustavy v důsledku nedostatku minerálů, mohou nastat i poruchy metabolismu, horečnaté stavy. Měla byste vysadit, jinak můžete zkolabovat přímo na jevišti. Předepíšu vám nějaké doplňky stravy, musíte hodně spát, odpočívat, v žádném případě nedoporučuji trénink a bohužel, ani další vystoupení."Po tom, co jsem slyšela, jsem měla dvě možnosti, nedbat na rady lékaře a risknout to i za cenu, že vystoupení nedokončíma nebo zrušit zbývající dvě vystoupení a vrátit se domů s tím, že jakmile bude noha v pořádku, dokončím vystoupení a lidem, kteří měli vstupenky nepropadnou, ale jejich termín se jen posune.
"Filipe, co mi radíš? Myslím, že pár dní odpočinku by to spravilo a pak bych to zvládla, nějaká pitomá křeč mě přece nepokazí vystupovat, víš přece, jak miluji tanec a zdejší publikum, na kterém mi záleží víc, jak kdekoliv, jsem tu přece jen skoro doma." Doufala jsem, že mi můj rádce, učitel i přítel řekne to, co chci slyšet, ale neřekl.
"Bello, to není rozumné, nechceš přece, aby se tvůj stav zhoršil natolik, že už si nikdy nezatancuješ. Víš, jak jsem skončil já s tancem, přesně takhle! Začalo to pitomou křečí, jak říkáš a skončilo svalovou disfunkcí a jejím zkrácením a zánětem šlach a konec mojí kariéry byl tady dřív, než měl. Kdybych tenkrát poslech rozum a nedal přednost ctižádostivosti, tak jsem nešel do důchodu předčasně. Poslechni doktora. Posuneme vystoupení, do té doby, až budeš fit, lidé to pochopí, počkají si na tebe, vždyť jsi nejlepší primabalerína ze všech, dotáhla jsi to daleko na nejvyšší metu, tak z ní o své vlastní vůli nechtěj pryč!"
Když jsem přemýšlela o tom, co mi Filip řekl, musela jsem mu dát za pravdu, byl mi otcem i bratrem, vlastně jím byl téměř doopravdy, protože můj otec zemřel, ani se nedožil toho, aby mě viděl vystupovat. Od té doby jsem k Filipovi přilnula jako k otci a bylo to oboustranné.
Tak tedy posunu vystoupení na dobu neurčitou, od čeho mám managera, bude to muset zařídit, i když nebude asi moc nadšený. Dám si pár dní klid a pak ..pak se vrátím domů.. Jisté je, že tuhle sezonu už na veřejnosti nevystoupím.
Mika, samozřejmně!!! Ale, říkám si: Zuzy, on by si dal říct, dal... takže by to bylo dobrovolně, povinně... Sakra,celý den mám volný.. á já se tady vykecávám, místo abych......
Michael dostal svůj řidičský průkaz v roce 1981, ve věku 23 let.
"Isabell, pokud můžu být tak smělý, jaké máte plány v nejbližší době? Rád bych vás pozval do Neverlandu, pokud to vaše profesní vytížení dovolí. Prokázala byste mi svojí návštěvou velikou poctu… Cítím, že máme spoustu společných témat k rozhovorům, hudba, tanec.. a vše, co s našimi profesemi souvisí.Víte, já nevím jak vy, ale někdy postrádám to nejzákladnější, jako je jen si s někým zasvěceným popovídat. Svým způsobem je popularita obrovské břímě, které se snáz snáší, máte-li si s kým popovídat, bohužel také přináší osamělost…"
Zase myslím sprostě! 
Příprava na setkání mi zabrala necelou hodinku, za kterou jsem ze sebe udělala jen ženu, která se chce cítit dobře. S velkou chutí jsem odložila špičky, makeup… a snad na chvilku zapomněla, že jsem baletka a byla sama za sebe. Zvolila jsem vínové společenské šaty, které se hodí nejen ke mně, ale i zdejšímu komornímu prostředí.
ale jinak?
