Listopad 2012

2 kapitola

30. listopadu 2012 v 5:50 ♥ POVÍDKA - Láska, která už neměla přijít

Rány osudu…

Tak tohle bylo asi to nejsmutnější, co jsem kdy napsala, ale budu se snažit, aby posmutné bylo brzy pryč, ale, když ono to ne vždy jde...

"Ano, já jsem Alexandra Lewisová, co si přejete?!" …. "Paní, váš manžel s dcerou utrpěli vážnou dopravní nehodu pár bloků odtud, řidiče kamionu nezvládl zatáčku, zapříčinil čelní srážku s automobilem vašeho muže, bohužel nehodu nepřežil… a vaše dcera… je v kritickém stavu převážená do nemocnice sv. Terezy, je nám to hrozně líto… můžeme pro vás něco udělat…?

Celý svět se jí zhroutil v jednom jediném okamžiku. Nohy jí vypověděly službu, tak tak, že ji zachytil jeden z policistů… jen z povzdálí byla schopna vnímat obsah těchto strohých vět, viděla, jak se jí postavy policistů míhají před očima a ztrácí se mlze… omdlela!

Přišla k vědomí až v sanitce, která ji odvážela do té samé nemocnice, kde její dcera bojovala o život. Plně při vědomí už vnímala ostrou, chladnou jehlu, která jí do žíly vpustila cosi, po čem se cítila malátně. Křičela bolestí nad ztrátou manžela, bála se o dceru… bránila se injekci, chtěla mít čistou hlavu. Probudila se na nemocničním lůžku. Ztěžka otevřela oči a nevěřícně se rozhlížela kolem. Sestra, která jí měnila kapačku, se na ni shovívavě usmála…"Paní Lewisová, ležte klidně, za chvilku se na vás přijde podívat lékař." Viděla, jak sestra vyplašeně odešla od jejího lůžka, sehnat doktora…

"Musím odtud, za Carol, moje dceruška mě potřebuje!" …Spěšně si začala rozlepovat náplasti v paži, kterými byli přidělány kanyly, které jí dávkovaly jakousi tekutinu… Zamotala se jí hlava nad tím prudkým pohybem… Nemocniční chodba jako by náhle utichla a její pokoj naplnilo zvláštní světlo, pocítila klid, snad doufala, že je to jen zlý sen, ze kterého se probouzí… Viděla ve dveřích stát svoji milovanou dcerušku s baťůžkem na zádech…

"Carol, tady jsi, strašně jsem se o tebe bála… pojď ke mně!"…Natáhla své ruce k objetí, které stále nepřicházelo…

"Ahoj, maminko, nemusíš se o mě bát, nic mi nechybí, už ne! Víš, já přišla jsem se s tebou rozloučit, tatínek na mě čeká, bylo by mu beze mě smutno." Náhle jako by ostrá dýka projela její hrudí… zvonek, policisté, zpráva o nehodě… "Ale miláčku, tatínek… on je…!" hlas jí selhal. Podívala se do tváře své dcery, nebyl v ní náznak bolesti nebo zranění po nehodě, strachu.

"Já vím, maminko, odešel do nebe a já… já musím jít za ním, jen jsem ti chtěla říct, vzkázat, že nemáš být pro nás smutná! Jsme spolu a vždycky tu budeme s tebou! Milujeme tě, mami, nikdy na to nezapomeň!" Otočila se, usmála, zamávala a mizela v prázdné nemocniční chodbě. Alex se jí snažila zoufale přivolat zpět, zadržet jí, zabránit v odchodu… nohy jí vypověděly službu a ona klesla vedle lůžka v bezvědomí.

"Paní, Lewisová? Alex…?"zněl hlas lékaře, který držel její ruku. Byla studená jako led. Neochotně zamžourala… a viděla postaršího, prošedivělého muže, který seděl u jejího lůžka… a držel ji za ruku, vnímala jen to, že měl teplé a jemné ruce, kterými ji hladí po ruce…. "Kde to jsem? …A, už vím, nemocnice svaté Terezy…" Ano, spala jste tři dny, byla jste v bezvědomí…" skočila mu do řeči…
"Doktore, vím, nehoda, můj manžel nepřežil, ale co je s mojí dcerou? Mluvila jsem s ní tady v nemocnici." Hlas jí selhal, slzy se samovolně linuly z jejích očí… konejšivý hlas lékaře: "Ale Alex, to nejspíš nebyla realita, ale sen!"… stisk jeho ruky zesílil… "Ano, byla tu, přišla se rozloučit, přišla jsem i o ní, že je to tak?! Zemřeli mi oba…?"

Zavřela pevně oči, ze kterých stékaly proudy, očekávajíc ortel, který předvídala a kterého se tak strašně bála. Pokynutí hlavy lékaře a to krátké slovo, které tepalo v jejích spáncích jako strašlivý zlý sen…

"Ano, je to tak, Alex, je mi to strašně moc líto! Alex, pošlu vám někoho, s kým si můžete promluvit a… "Nikoho nechci vidět, chci být sama!"… Křičela v slzách! Dobře, ale kdybyste cokoliv potřebovala, zavolejte mě! Alex, nechcete dát někomu vědět, že jste tady?"… "Ne, už není komu!"… řekla s pláčem a mezi vzlyky… "Možná, jen kolegyni z práce, Donně!" … "Jistě, zařídím to! Pošlu vám sem sestru, dá vám něco na uklidnění…"

Nesnášel to být poslem krutých zpráv, jeho dlouholetá lékařská praxe by mohla vyprávět, mohl se s tím už za těch pětatřicet let smířit, že občas smrt zvítězí, i když boj o život neustává! Nesnášel ten ledový dech smrti, která mu dýchá za krk, když bojuje o život pacienta, zvlášť ten, který byl ukončen příliš brzy. Za celou dobu své praxe se nedokázal smířit s tím, že občas prohraje a musí oznámit matce smrt jejího dítěte. Křičela, jak raněné zvíře, věděl, že bolest musí ven, žádná injekce, žádná chemie v ní, nezmírní tu bolest, kterou si ponese celým životem. Šel proto vyhledat do jejich záznamů číslo, o které ho tato mladá žena žádala. Existuje v danou chvíli jen jedna pomoc, přítomnost někoho, kdo je jejímu srdci blízký, kdo ponese spolu s ní bolest, utrpení…

"Donno!" …štíhlá brunetka plaše vešla do nemocničního pokoje a Alex se jí s pláčem vrhla kolem krku. Dvě přítelkyně se objaly v slzách, nebylo třeba slov, plakaly obě a nebyly k utišení…
"Alex! Proboha, je mi to tak líto…!"

To není klam, ale Michael sám!

29. listopadu 2012 v 6:20 ◘ Různé
Chcete vidět Michaela všude? Opravdu všude ?!Tak chvíli, hypnotizujte jeho červenou tečku na nose...a pak se dívejte na zeď před sebe, no tak co, vidíte ho? Smějící se

1.kapitola

26. listopadu 2012 v 19:15 ♥ POVÍDKA - Láska, která už neměla přijít
Tak, moji milí, dlouho… opravdu dlouho jsem se rozmýšlela, jestli se mám vůbec pouštět do psaní další povídky. Podnětem proto, abych se do toho dala, je samozřejmě Michael a vaše povzbudivé komentáře, které přišly v okamžiku, kdy jsem se ptala, baví to ještě někoho? Těší se na další díl? Dokáží se do role postav a jejich myšlení vžít…apod.? No a výsledek … máte první kapitolu nové povídky.

Po těch sedmi, co byly, už těžko zapracuji do děje nějaké nové skutečnosti o Mikovi tak, aby vás to bavilo vůbec číst. Tak snad jsem si neukousla velké sousto…? Snažila jsem se !:-) Píši to z více pohledů postav + především vypravěče tak, abyste nepřišli o všechny skutečnosti, pocity, pohnutky chování postav.

Na Michaela si v povídce pár dílků počkáte, než nastoupí. Ale je nezbytné, abyste se poznali s Alex, i to, co se jí přihodilo ještě dřív, než to pomaličku bude poznávat Michael, to ještě chvilku potrvá. Malá nápověda: Všechno, co je v prvním díle, předurčuje další život Alex a to, co ji potká…včetně Michaela samotného… :-)

Tato povídka začíná… no, však uvidíte sami… ano, i takový život dokáže být v okamžiku, kdy si připadáte spokojeni, šťastni… tak vám vezme všechno! Naše hlavní hrdinka o tom ví své, když to domyslím dál, tak ani s Mikem se život "nemazlil," zaplatil krutou daň za to, kým byl… Tak snad vás to neodradí.

Věřte mi, že negativní věci se mi nepíší dobře, protože je jich život plný, možná, že je až příliš prožívám, dokonce své postavy lituji, čím musí projít, ale to by zase nebyl příběh… a vy byste neměli co číst. Usmívající se

Tahle povídka se bude trochu lišit od ostatních, protože život není jen romantický, kdy na svět hledíme růžovými brýlemi, ale je v něm od každého něco, pozitivní, negativní a mnohdy i tragický a já vám mohu slíbit, že se pokusím udržet to v rovnováze. Díky za vaši přízeň, podporu!

Pár foteček pro radost + malé oznámení!

24. listopadu 2012 v 17:06 ☺☻ Zajímavé fotky
Tak pro všechny, co netrpělivě vyhlížejí novou povídku, tu mám dobrou zprávu. Od příštího týdne bych ji mohla začít vkládat. Učinila jsem si malý náskok, tak snad by se mohla zdárně rozběhnout. Ovšem netuším, kolik bude mít kapitol, to je zatím ve zvězdách! Těšíte se ? Usmívající se


A teď ty fotečky :

Sosáčkama sosááááme, bez přestání to samé. !!! No a pak, že vzkaz v láhvi! :-) Miku, vyndáš ho ??

Že jsem jen Spider-Man

Když chceš přesnou mušku míti, musíš colalocu píti! Tohle je, chlapci, něco ostřejšího, tak mi pak Mika přiveďte !

Další krásné svědectví, jak Michael pomohl, povzbudil.

22. listopadu 2012 v 20:21 Překlady a články o Michaelovi

Tentokrát nadanou a budoucí malířku Celene Lavail


Bylo mi teprve 17, když jsem poprvé potkala Michaela Jacksona. Byl rok 1996 a on zůstal na pár dní v Monte Carlu. Vždy jsem byla fanynkou jeho hudby a také jsem slyšela, že je obrovským milovníkem umění. V té době jsem hodně kreslila a črtala. Můj plán bylo jít do jeho hotelu a dát nějaké moje obrázky jeho ochrance a doufat, že se k němu nějakým způsobem dostanou. Když jsem se tam s obrázky dostala, člen ochranky je podal členovi jeho personálu.
Překvapivě mi bylo řečeno, že mě Michael chce vidět. Nemohla jsem tomu uvěřit. Třásla jsem se. Díky bohu jsem měla kresby - v nejhorším se za nimi mohu vždy schovat. Najednou jsem byla zavedena až do jeho apartmá, teď vyděšená. Když jsem vešla do místnosti - obklopená jeho asistenty, lidmi v oblecích - Michael tam jenom stál a vítal mě s velkým úsměvem. To mě trochu uklidnilo, ale věděla jsem, že se to změní, protože moje angličtina nebyla moc dobrá. Žila jsem v Perpignanu ve Francii v té době… je to městečko blízko španělských hranic, ale něco z jazyka jsem se naučila ve škole. "Něco jsem pro tebe udělala", řekla jsem. Upřeně koukal (civěl) na moje obrázky. Přinesla jsem pět nebo šest skic, byly hrubé (jako že jen zhruba načrtlé), ale byla jsem s nimi spokojená. "Studuješ umění?" zeptal se. Řekla jsem, že ne a to vyvolalo mimořádnou reakci: začal tleskat. "Dostala jsi dar", řekl. "Je to od Boha, musíš si toho daru vážit a nakrmit ho…( plně se mu věnovat a zdokonalovat ho - tak, bych to chápala). Prosím, pokračuj v tvorbě, chci vidět víc." Cítila jsem hrdost a rozpaky ve stejnou chvíli. Byla to neskutečná zkušenost. Když jsem odcházela z jeho apartmánu, jeden z členů jeho ochranky mi podal kousek papíru. Bylo na něm jméno Michaelova asistenta s jeho telefonním číslem. Bylo mi řečeno: ""Pan Jackson by rád viděl více umění"… a já odešla z hotelu, hlava se mi točila.

Rozhovor Thomase Mesereau pro CNN, Larry King live. 14/6/2005

20. listopadu 2012 v 5:36 Překlady a články o Michaelovi

Jak ses vůbec dostal k tomuhle případu?
Přes Michaelova bratra Randyho, kterého jsem znal už delší dobu. Když začali prohledávat Neverland, zavolali mi, abych letěl do Vegas a setkal se s Michaelem Jacksonem. Tehdy jsem to nemohl udělat. Pracoval jsem na jiném případu. Ale od toho jsem potom odešel a nakonec přešel k tomuto případu.

Pracoval jsi pak s předchozími právníky Jacksona?
Jenom málo. Mark Geragos byl velice profesionální, znal jsem ho už dlouho. Je to velice dobrý právník a pomohl mi při předávání případu.

Řekl jsi, že jsi nebyl překvapen verdiktem. Většina právníků ale tvrdí, že nemůžou předpovědět, co udělá porota. Vysvětlíš to?
Byl jsem si jistý. Cítil jsem, že jsme opravdu zničili jejich případ u křížových výsledků a myslel jsem si, že naši svědci byli opravdu efektivní. A když si dáš všechno dohromady, došlo mi to.

Jak psychologicky připravuješ na okamžik verdiktu své klienty?
To záleží na každém klientovi. Musíš být upřímný a přirozený. Musíš vysvětlit možnosti bez poraženeckého tónu. S Michaelem Jacksonem ani nešlo mít poraženecký tón, protože jsem si myslel, že tento případ vyhrajeme.

Když se řekne tanec, ten chlap řádí jako kanec ! :o) Daleko má hříšný tanec

17. listopadu 2012 v 9:35 Videa, která stojí za to vidět! ♣
Proč to sem dávám? No, schválně jestli na to přijdete...Líbající tento chlápek prý učil Mika tancovat a zaujal pózu starého prostatika Smějící se Ovšem, není sám, taky sedím křížem, jinak jsem si krupla do textilu ... Příjemnou zábavu při trsání na disco, ale klikněte si, jinak máte smolíka :-) ---> KLIK

... a co na to Michael ??? (stydí se )
a tato kočka video shlédla též, co tu chlape co tu chceš ? :o)

Na velikosti záleží II. :-)

16. listopadu 2012 v 19:40 ☺ Na VELIKOSTI záleží !☻
Už jse tady jednou měla úžasnou velikou fotku Mika, pokud si chcete připomenout, tak --> ZDE a já prostě, musím, MUSÍM sem dát i tuhle.. ! Vsadím se, že budete se zalíbením jezdit Mikovi po tváři a kopírovat jeho dokonalé křivky jeho tváře !♥ (škoda, že ta fotka nepokačuje dál.. Smějící se


Schůzka s Králem !♥

14. listopadu 2012 v 19:52 Překlady a články o Michaelovi

Rozhovor pro časopis Gold Girl (2002) o hudbě, zájmech a životě Michaela.

Tak, vyštrachala jsem pro vás rozhovor pro jeden časopis, víme, že Michael dával rozhovory velice zřídkakdy, tenhle měl prostě štěstí a my s nimi. Je to poměrně dlouhý článek, snad se vám to bude chtít číst. Jsou tam věci, které jsem si ráda připomoměla, například to , že Mike rád jezdil na motorce.. :-) Nebo, jak chtěl nakopat zadek paparazziům Smějící se


GG - Gold Girl
MJ - Michael Jackson

GG: Vidíš se nejvíce jako muzikant, bavič nebo podnikatel?
MJ: Nejspíš jako všechno dohromady protože rád bavím lidi. Stávám se otrokem rytmu, protože tanec je interpretací zvuku, takže se sám stáváš zvukem... ale nezabývám se minulostí. Vždycky jsem si říkal, že se budu co nejvíce učit o financích, investovat peníze, šetřit. Kdo ví, co přinese budoucnost?


GG: Chtěl by si, aby si tě lidé pamatovali jako skvělého baviče?
MJ: Miluju filmy a umění - a architekt je bavič, ten člověk co postaví kolotoč je bavič, přesně ví, kde postavit sloup a jak se lidé budou na jeho atrakci bavit. Přinutí tě zakřičet "oh můj Bože", předtím než se spustíš dolů. Je to to samé jako udělat nějakou show a tancovat.

GG: Je pro tebe přítěží být jedním z nejvíce poznávaných hvězd světa?
MJ: Nikde na světě nemůžu jít a mít soukromí. To co bolí nejvíce je, že je vám vaše soukromí odebráno. Vyjádřím to takhle - žiješ v akváriu. Snažím se převlékat do různých převleků, ale lidé je všechny znají, je to těžké, velmi těžké.

GG: Jaké převleky používáš?
Tlusté obleky, falešné zuby, afro, brýle, make up ... všechno. Chci si prostě sednout mezi lidi a cítit co cítí oni před nějakou show.

GG: A nepoznají tě?
MJ: Někdy ano. Ze začátku ale ne. Pak se mi zadívají do očí ... dívky jsou velmi chytré, víš? Kluka můžeš zmást mnohem lépe než dívku. Ženy si to prostě umějí dát dohromady. Ví, jakým způsobem se hýbu, jak chodím, způsob mých gest. Vždycky když slyším "Podívej se jak ten muž pohnul svou rukou", pomyslím si jen "oh ne".

GG: Kdyby jsi byl jeden den v Londýně neviditelný, co by jsi udělal?
MJ: Oh boy. Koho bych zfackoval? Nech mě přemýšlet ... (směje se) ... Myslím si, že bych našel jednoho z těch paparazzi a nakopl bych mu zadek ... něco ve stylu moonwalku. Opravdu bych je rád shodil z těch skůtrů, na kterých mě pronásledují. Vytrhnout jim ty jejich foťáky z ruky. To mě tak zlobí! Dostal bych je první, yeah. Dohánějí mě k šílenství, prostě se jich nemůžu zbavit.

Michael Jackson Heal The World (CZ překlad/subtitles)

13. listopadu 2012 v 5:47 Videa, která stojí za to vidět! ♣
Vím, že tuhle píseň všichni znáte, ale přesto stojí znovu za shlédnutí, zvlášť když můžete sledovat text a poslouchat píseň zároveň.


MJJ RODINKA SE NÁM ROZRŮSTÁ…

11. listopadu 2012 v 18:14 | Marta/Muscles |  ♠ Příspěvky od Marty/Muscles..
Moji milí čtenáři…blíží se nejkrásnější období v roce…čas nejsvětější, čas projevů náklonnosti a lásky jednoho k druhému…čas vánoční…
Dovolte mi proto, abych Vám představila nového člena naší MJJ rodinky a to v pořadí již třetí knihu z řady FLÜGEL FÜR EINEN ENGEL a to s názvem KING OF LOVE. Opět vyšla jako další dílko rakouské malířky paní Martiny Kainz a paní Jutty Keitmeier jako vyznání lásky a všech emočních pocitů přímo do srdce Michaela Josepha Jacksona, našeho jediného milovaného Krále popu, od jeho fanoušků z celého světa.
Tato kniha je souhrnem básní, povídek, malovaných obrázků MJJ a je obohacena opět o vzácné interview tentokrát s dlouholetou skvělou kytaristkou paní Jennifer Batten, která s MJJ spolupracovala 10 let. Kniha je opět brožovaná o počtu 188 stran a je psána v německém jazyce.
V této knize má zastoupení za Českou republiku moje maličkost.
Tuto knihu si můžete objednat na :
www.amazon.de/Flügel-für-einen-Engel-King/dp/3848228580 a zakoupíte ji tentokrát za EUR 22,50. Posílají ji do 2-5 týdnů…tudíž je nejvhodnější čas pro její objednávku. Ostatní dostanete na adrese : www.amazon.cz

Výnosy z knihy jdou opakovaně na charitu. ( VIDEO O KNIHÁCH)


Přikládám zde všechny knihy, které již v minulých letech vyšly a obsahují naše práce a práce fans z jiných zemí + video, které reprezentují tyto ojedinělé knihy s projevy lásky našemu Michaelovi.

Knihy jsou celkem čtyři… první kniha vyšla v originálech psaných textů a ty byly přeloženy do NJ, pak tato první kniha byla ještě přeložena do AJ, druhá kniha je pouze v NJ, třetí kniha v NJ, jak je již uvedeno výše.
Rovněž se podívejte na fotografii pomníku MJJ ve městě Mistelbach v Dolním Rakousku, kde byla odhalena dne 9.6.2012 bronzová busta MJJ, kterou vyrobila česká sochařka paní Daniela Kartáková a kde příští rok na jaře 2013 bude slavnostně odhalena velká socha našeho Krále popu ve velikosti 2,1m. Všichni fanoušci jsou vítáni…předpokládaný datum odhalení je stanoven / ale není ještě oficiálně potvrzen/ na 11.5.2013. Bude možno na akci zakoupit spousty upomínkových předmětů MJJ, mimo jiné i tyto knihy.

Tak neváhejte s odkladem a výběrem vánočních dárků a věřím, že nákupem některé z těchto nabízených knih uděláte radost svým nejbližším, svým přátelům a známým fanouškům MJJ a zároveň podpoříte dobrou věc a to, že opět děti v dětských domovech, nemocnicích a zvířecí útulky budou mít krásné vánoce.
Vaše Marta / Muscles

Mistr v karate..

9. listopadu 2012 v 7:18 Zážitky s Michaelem
Michael Jackson má opravdu čerstvě černý pás v karate!!!!!

Potvrdil mi to Uri Geller a Matt Fides (kamarád Michaela, který měl na starosti ochranku v Londýně a provozuje školu karate). Oba shodně potvrdili, že se Michael zajímá o bojové umění a dokonale ovládá karate. Minulý týden jsem poslala jednu kamarádku do Mattovy školy bojových umění. Včera mi napsala, že mluvila s nějakou ženou, která jí také potvrdila, že k nim Michael docházel na hodiny."
Reportérka

"Ta osoba, kterou nazýváme Michael Jackson, je velmi odlišná, když s ním mluvíte o samotě v pokoji. Je tak zábavný! Byl jsem překvapený, protože on vlastně pořád s někým bojuje. Jako kdyby měl černý pásek v karate. Právě jsem dotočil Aliho a umím dobře boxovat, ale s Michaelem bych se bál, že mě zraní! On se zatraceně rychle hýbe. Nikdo netančí tak jako on. To chce sílu!"

Will Smith: "Michael je velmi silný... moje matka chtěla, abychom zvedli nějaký mohutný mramorový stůl. Zvedl jsem jeden konec a byl moc těžký. A Michael ho celý zvedl sám. Řekl jsem: ´Odkud máš ty svaly? Jsi tak hubený!´ Má silnou duši. Dá do toho nejdřív svojí mysl. Řekl jsem: ´Wow.!
Jermaine Jackson

No a po kom ty děti jsou ?! :-)

ZIMÁÁÁ ! ... Nádooo zatapýť !! :-)

7. listopadu 2012 v 8:49 Videa, která stojí za to vidět! ♣
Tak kouknu z okna, leje jako ďas, mezi tím poletuje sníh, zas a zas! Tak pokud je vám pořád zima u tohoto videa, vám bude príííma ! Smějící se



A další důkaz Mikovi šlechetnosti!

5. listopadu 2012 v 20:01 Videa, která stojí za to vidět! ♣
Německá rodina, co přišla tuším o povodních úplně o vše.. Mike jim dal peníze na to, aby se mohli vrátit do svého domu, který vzal za své.. a pozval je na Neverland. Rozhodně vydržte do konce videa, stojí to za to ! ZDE (nešlo vložit) Vsadím se, že budete posmrkávat jako já.


a zase ten Kevin.. :-)

4. listopadu 2012 v 6:29 Zážitky s Michaelem

Rozhovor s Macaulay Culkinem z roku 2012


Výběr otázek:

OT: Jsi kmotr dětí Michaela Jacksona, že?
MC: Ano, jsem kmotrem všech jeho dětí.

OT: Jaká je tvoje role jako kmotra?
MC: Měl bych být hlavně zábavný! *směje se* Být skvělým kmotrem, víte, který je nechá udělat jakoukoliv lumpárnu a pak dělat, že to nevidí ... jsou to nádherné děti.

OT: Jsou jeho 2 nejstarší děti dost staré na to, aby tě znaly?
MC: Ano. Michael jim pustil můj film a oni teď se mnou chtějí sáňkovat ze schodů.

OT: Viděly film "Sám doma".
MC: Jo. Jsou teď právě ve věku, kdy tomu už porozumí. Ale Michael říká, že jim pořád ještě nedošlo, že už jsem velký, když mě v televizi vidí tak malého.

OT: Co máte společného? Zážitky z dětství nebo něco jiného?
MC: Jistě, máme podobné dětství, ale když jsem byl menší, nevěděl jsem, jaké měl Michael dětství. Nescházíme se u kafe a nepovídáme si hororové history z našich životů - to je to poslední. Jsme prostě dobří přátelé.
OT: Ty víš, že lidé si stále myslí, že má problémy s dětmi ...?
MC: Lidé si myslí co si chtějí myslet. V tomhle problému vůbec nejde o to, jaká je pravda. Myslím, jistě, o to taky jde, ale lidé to už tolik nafoukli ... Michael to nikdy nemohl ovlivnit.

OT: No, pokud tohle neudělal, je to ta největší nespravedlnost ...
MC: Přesně.

OT: Ty jsi v té době byl malý a byl jsi přítelem Michaela, předpokládalo se, že jsi ...
MC: Součástí nějakých jeho praktik?

OT: Ano.
MC: Ne, nikdy. Naopak jsem se mu snažil projevit podporu a ukázat mu, že jsem jeho přítel.

OT: Tvůj otec ti ale zakázal o tom mluvit.
MC: Můj otec mě nutil, abych o tom nemluvil. Já samozřejmě chápu, proč to dělal, ale Michael byl můj přítel a já si do dnes vyčítám, že jsem se za něj nepostavil více.

OT: Kdysi jsi řekl, že v Neverlandu se cítíš nejvíc spokojený. Dnes je ti 22 let, jak vypadá tvůj typický den v Neverlandu?
MC: Relaxuju. Dělám přesně ty šílené věci, co jsem dělal kdysi. To místo toho má tolik co nabídnout a já jsem šťastný, že ho se mnou Michael sdílí.

Pozn. Macaulay Culkin se z církevního pohledu jako kmotr Michaelových dětí stal členem jeho rodiny.