Leden 2014


30 LET VÝROČÍ POPÁLENÍ MJJ – KRÁLE POPU – 27. 1. 1984

27. ledna 2014 v 21:46 ♠ Příspěvky od Marty/Muscles..


Dnes je tomu 30 let, co král popu Michael Joseph Jackson dělal reklamu pro Pepsi - Colu a utrpěl popáleniny na hlavě ve stadiu 2. a 3. stupně.

Odškodnění ve výši 1,5milionu dolarů si jako vždy nenechal pro sebe, ale věnoval ho na zbudování popáleninového centra. Měl vlastně následky na celý život a novináři, včetně těch, kteří mu nepřáli, záviděli mu jeho úspěch a toužili po jeho penězích a statcích, si z něj dělali veřejnou legraci, přitom si vůbec neuvědomovali, jak toto nešťastné vystoupení, ke kterému byl přemluven, ho poškodilo na celý jeho život.

Existují drastické detailní fotky, jež zachycují jeho poranění v celém rozsahu. Ovšem zde na našem blogu chci Vás uchránit pohledu přímo do rány…pouze chci tím upozornit na to, jak je stále MJJ ponižován, kritizován, v neustálé negativní kritice i přesto, že to bude v červnu 5 let od jeho vraždy. Proto přikládám pouze fotky z jeho pobytu v nemocnici z té doby.

Viník není jen Conrad Murray, který absolvoval jen poloviční výkon trestu...MJJ vrahové chodí stále po svobodě, bohužel!!!

Michael přitom byl velký humanista, soucitný, velkorysý, nikdy nikomu neublížil, zachránil tisíce životů a přesto se tak děje. Kolik za tím vším je skryto jeho bolesti, to si dnes málokdo uvědomuje. Tímto poraněním se odstartovaly MJJ problémy, které se pak prohlubovaly dalšími nesmyslnými obviněními na jeho adresu.

Byla bych ráda, aby si lidé uvědomili, že je třeba uctívat tohoto člověka, jako humánní legendu, filantropa a úžasného umělce... ctili jeho památku a zaměřili se na jeho velkolepé odkazy, které lidstvu zanechal a není jich málo. Žádný umělec neudělal pro hudební svět tolik, jako právě MJJ.

Děkuji Vám, že jste si to přečetli.

Smím prosit ?

25. ledna 2014 v 21:12 •♥•Jednorázové příběhy •♥•
Tak, jsem si plně vědoma, že vás, milí a věrní čtenáři, zanedbávám. Někteří se dotazujete, zda bude další povídka. Tak nějak se zatím necítím na nějaký delší příběh, protože si nejsem jistá tím, že ho dokončím, že nebudete čekat věčnost, ale pokusím se vám čas od času přinést nějakou "jednorázovku".

Snad se vám bude dobře číst, přenesete se z reality tam, kam sami chcete a opět spolehnu na vaši krásnou fantazii, díky které se nám zdají sny.

Vzhledem k tomu, že plesová sezona je v plném proudu, dovolím se Vás zeptat:

Smím prosit?

"Smím prosit?"…ozval se mužský hlas, který se nesl tanečním sálem, kam jsem chodila relaxovat, zregenerovat unavenou mysl po každodenním nastřádaném stresu.

"Ale já, právě jsem už chtěla odejít!"…mžourala jsem do boční části, kde bylo přítmí a odkud se ozval onen hlas, který přitahoval mojí zvědavost… "Škoda!" Ozvaly se rázné, ale lehké kroky, které se mi vrývaly do mozku…a já spatřila muže, který se pohyboval v kuželu světla, které mě zpočátku oslnilo, ale oči si na něj brzy zvykly.

Jeho lakýrky vydávali měkký zvuk, lehký dotek s tanečním parketem, jako by jen sotva se dotýkal země.
Byl urostlý, jeho pevná postava, dobře padnoucí bílá košile a černé kalhoty, červený saténový pás, který obepínal jeho boky, které již se při samotné chůzi vlnily v hudbě, která teprve zazní… znejistěla jsem…Odkud ho jenom…?

Zastavil se uprostřed sálu, jeho dlouhé vlnité vlasy, černé a lesklé jako uhel splývaly až k jeho ramenům, vypadal v tom světle démonicky, avšak šel z něj takový klid a zvláštní aura, která mě zcela pohltila, vábila mě, slibovala nevšední zážitek s dotekem tajemna, skryté energie a vášně! Tak, že jsem, aniž bych o tom nějak přemýšlela, co odpovím, hypnotizovaná jím samým, odpověděla:
"Vlastně, zatančím si s vámi moc ráda!" Aniž jsem to dořekla, stála jsem naproti němu, tváří v tvář a on pomalým pohybem zvedal hlavu a podíval se mi zpříma do očí…lehký úsměv se mu rozlil po tváři a já cítila, jak mě zaplavuje neskutečné horko, tváře hoří a srdce bije, jako o závod. Bylo to, jako čerpat adrenalin z toho, který stojí přede mnou…Přes svoje rozpaky, rudnoucí tváře, souboj myšlenek v mé hlavě, jsem se mu podívala pevným pohledem do očí, ve kterých létaly miliony drobných jiskérek, které ve mně vzbuzovali neskutečnou touhu po tanci s ním…

Usmála jsem se. Natáhl ke mně svoji ruku, na které se třpytila sněhobílá rukavička s flitry, které v tomto osvětlení vydávalo duhové záblesky, které se odrážely v jeho tváři. "Nebylo by to lepší s hudbou?"…zeptala jsem se rozpačitě…
Jen povytáhl obočí a usmál se tak, že se mi málem podlomila kolena, ale to už mě pevně držel ve svém náručí a jen tak luskl prsty a hudba začala hrát z reproduktorů kolem.
Tango!!! Bože, jak dlouho jsem ho netančila? Byla jsem zcela ztracená, v hudbě, v tanci…v něm…cítila jsem, jako by předvídal, skenoval každý můj pohyb, myšlenku...cítila jsem, jak pevně mě vine ke svému tělu a přesto mi dával volnost… vnímala jsem jeho pevné objetí, avšak to nebylo ono, to, co řídí moje tělo, které spolu s jeho splynulo v jedno. Stali jsme se jedním, naše taneční kroky, neodpočítával je nikdo, jen pouze hudba, která nás při té prožívající vášni spojila. I stíny nás obou tančily spolu s námi na zdech kolem nás. Bylo to zvláštní a magické.

Cítila jsem se jako krásná Carmen, která okouzlí každého, protože tou vášní žije, dokáže jí vyjádřit tancem, každým pohybem. Cítila jsem jeho dech na své šíji, když jeho horké dlaně přejížděly po mých liniích, bocích...za které mě držel a jedna jeho ruka putovala po mých zádech...když mě prudce přitáhl k sobě a zaklonil mě, zaklesla jsem svoje lýtko kolem jeho boku, jeho dlaň hladila moje hýždě, lýtko... a jeho pohled spaloval moji duši, v myšlenkách jsem se milovali, vášnivě, divoce a dlouze…odevzdaně.

Dech nás obou byl rychlý, avšak hudba, jakoby se zpomalila a setrvala spolu s naším pohybem. To už mě ale objímal oběma rukama kolem pasu a já pocítila opojnost a horkost jeho rtů, kterých se zmocnil a zcela si ty moje podmanil. Ony jiskérky se spojily v jeden velký ohňostroj. Nastalo ticho… naše oči se spolu dorozumívaly, věděla jsem, kdo je můj tanečník, věděla jsem, že se mi dostalo tančit se svým Králem! Králem mého srdce! Usmál se, pohladil mě po tváři, na které stále cítím to, co při samotném tanci s ním.

Když opět začala hrát hudba, chtěla jsem v tanci pokračovat… hledala jsem ho pohledem.

Dveře tanečního studia se otevřely a já slyšela jeho správce: "Slečno, jste tu už poslední, musím za vámi zamknout!"

Bylo to, jako násilím se probudit z krásného snu…do reality. Snad se mi to jen zdálo, pomyslela jsem si a vrátila se pro své věci zabalené ve své tašce, když tu mě zaujalo duhové světlo, které vydávaly flitry na jeho sněhobílé rukavičce, která ležela nahoře.

Jemně jsem ji zvedla, rozhlédla se kolem, přitiskla ji na své srdce a zašeptala: "Díky za krásný tanec!"

Ach, pro ten úsměv jediný , můj krásný pane...

21. ledna 2014 v 10:45 Videa, která stojí za to vidět! ♣
... moje srdce stále plane. Prostě KRÁL,zrál, jako nejkvalitnější víno..


Foto, no toto!! :-)

18. ledna 2014 v 8:22 ☺☻ Zajímavé fotky
Hani, tak jsem ji pro tebe našla.. Mike a letící panda :-)

Miku, ty ořechy, okamžitě vyndat :-) Ledaže, by ti propadly níž.. do žaludku ? ne, ještě níž ..:-)


že by propadly tak.. tak, proklatě nízko ?:-)Soudě , dle výrazu ..Nebo, nějaká nehoda s přezkama ?
Hmm, to nebudou ořechy.. Smějící se
A co na tu poslední fotku říkám já ?... Tak, to si musíte rozkliknout! Smějící seNebo se snad bojíte ??

Zlaté máááámení, chvíle zázraků...

15. ledna 2014 v 20:43 Videa, která stojí za to vidět! ♣
... asi budete brzy bez zraku !Smějící se Když neoslepnete po tomto, na to vemte jed...chytnete slinu hned! Krásně své oko pokochejte, pikantní komentík, prosím zanechejte!!LíbajícíSmějící se



P.S. Taky jako poděkování Monči, za dlouhý díl její povídky a jsem ráda, že jsem četla, protože po tomto videu , bych na to stejně neviděla! :-))


Fotky , které možná neznáte...

14. ledna 2014 v 6:19 ☺☻ Zajímavé fotky
z natáčení klipu Blood On The Dance Floor .. pro mě jsou celekem nové a neokoukané, možná i proto, že to fotil nějaký amatér :-) kvalita je děsná.



V budapešťské nemocnici (Bela Farkas)

11. ledna 2014 v 16:52 Překlady a články o Michaelovi
"Viděl jsem malé dítě, jmenoval se Farkas. Byl velmi nemocný. Jeho tvář byla zelená. Ale zářil, oči se mu třpytili. Zeptal jsem se sestry, co mu je. Odpověděla, že potřebuje játra. Tak jsem odvětil: ´To znamená, že zemře?´ ´Ano, zemře, jestliže nedostane játra,´ odvětila. Řekl jsem, že ho nenechám zemřít. Toho sladkého, sladkého andílka. Bez ohledu na to, co to znamená, najdu pro něj játra. Tak jsem poslal svou organizaci (Heal the World) okolo světa. Dívali jsem se všude a zabralo to hodně času. Ale já si řekl, že se nevzdám. Nenechám to dítě zemřít. Byl jsem moc šťastný, když mi zavolali a řekli: ´Našli jsme játra!´ A tak měl život. Jsem hrdý na to, že jsem mu mohl pomoci. Bůh mu žehnej. Mám tě rád, Farkasi."

Michael Jackson, 2003 Private Home Movies TV Special




Když se řekne ZLATÁ, Michael už k vám chvátá

7. ledna 2014 v 19:35 Videa, která stojí za to vidět! ♣
Tak, dlouho jsem nepřidala žádné zlaté video, užijte si ho ve zdraví, nehrozí pak žádný bacil a že jich všude je.. působí skvěle na imunitu, na duševní rovnováhu a vůbec na všechno!:-)


Michael a lumpárny

4. ledna 2014 v 7:11 Překlady a články o Michaelovi

LUMPÁRNY

R: Řekni mi víc o svých lumpárnách.
MJ: Jednou jsem vzal celou láhev skotské a přelil to do téhle sklenice na téhle vážné schůzi se všema těma lidma a začal jsem to celé pít na ex. A polknul jsem a začal dýchat a všichni utichli. Napustil jsem to vodou. Oni umírali smíchy. Miluju dělat takové věci. Dostal jsem je Shmuley! Oni si mysleli, že je to vodka.
R: Byl jsem u bratra v LA, v té době jsme s Debbie randili a ona přišla k nám domů, protože jsme se chtěli vzít a dostat otcovo požehnání. Můj otec je z blízkého východu a podíval se na Debbie, bylo jí teprve 19 a mě bylo 21. Ženil jsem se velmi brzy.
MJ: Kéž bych já taky.
R:Vždycky říkám, lepší si vzít dobrou osobu ve špatný čas než špatnou osobu v dobrý čas. Každopádně, znáš ty nejpálivější papričky, takové ty malé červené. Můj brácha, který je velký šprýmař řekl Debbie, která ma tu sladkou důvěřivou povahu "dej si" a ona "nejsou to ty pálivé?" a on "ne, to jsou ty sladké" Debbie si vzala dvě, vložila si je do pusy. Zčervenala, zmodrala, zfialověla a říká "oh můj bože vodu" a můj bratr říká "tady je voda" a podává ji to a ona to celé vypila. A byla to vodka. Čistá vodka. Bylo to poprvé, co se setkala s mým otcem. Debbie nemůže pít. Ona nepije téměř ani víno. Málem umřela.
MJ: To je sranda
R: Debbie je velmi nevinně naivní, řekni mi víc o lumpárnách, co jsi udělal.
MJ: Zbožňuju dělat lumpárny. Řekni to Franku.
Frank: Shmuley jeli jsme do jižní Francie pro hudební cenu. Měli jsme suitu s výhledem na oceán. byl to krásný výhled. Dole pod nami jedli lidé v restauraci, elegantní kravaty, obleky. Bylo 7:30-8:00 a bylo stále světlo. Podívali jsme se jeden na druhého a měli jsme úplně stejný nápad. Vzali jsme sáček z koše a naplnili ho vodou a ti lidé jedli přímo pod náma. Hodili jsme to (zbytek je neslyšitelný, protože Frank a Michael mají vytlem) ... povodeň je na stole. My jsme úplně chcípali smíchy. To bylo od nás tak podlé, večeře skončila. Vstávali a odcházeli. Stejnou noc ve 4, lidi přicházeli, slunce vycházelo. Zpívali. Měli jsme kýbl s vodou a čekali až budou dostatečně blízko. Miluju tyhle věci. Nevím, kde se to ve mě vzalo.
MJ: To byl pořádný sud.
R: Načapali tě někdy?
MJ: Ne. Jeden ze stage manageru mi vyrobil laser a byl takhle dlouhý (ukazuje rukama) a měl dosah několik mil daleko. Lidé chodili několik bloků, ale my nutili tu červenou tečku chodit s nima. Děláme to všude. Tady ve Four Seasons. Zavolali policii a klepali na dveře, bylo to před 4 roky. Slídili jsme v nějakém pokoji a byla to hrozná sranda. Schoval jsem ho, protože jsem o něj nechtěl přijít. Policajti klepali na dveře a naše ochranka s nimi mluvila a vyřídila to. Nevím, co jim řekl. Musíš mít nějakou zábavu, no tak. Milujeme všechno s vodou.
Frank: Jednou jsme byli v hotelu..
MJ: V Jižní Americe, že?
Frank: naplnili jsme odpadkový koš vodou a připevnili ke dveřím tak, že ten, co je otevřel, tak to na něj spadlo.
MJ: To zbožňuju.
Frank: Takže jsme zaklepali na dveře a utekli. Oni otevřeli dveře a prásk! Voda.
R: To bylo v hotelu? To je historka z Jižní Ameriky?
MJ: Jižní Amerika je jiná. Tam chodí lidé na balkóny se opalovat přímo pod tebou, nemají na sobě oblečení, věší vyprané prádlo přes balkón, spoďáry jim schnou na slunci. BUM! proud vody to všechno ošplouchne. Zbožňuju to, zbožňuju to hrozně moc. Dělá mi to velké potěšení.
Frank: Byla tam holka bez trička s klukem, my se naklonili, uviděli je a najednou hop!
MJ: (směje se) Miluju, když to spadne. Když uskakujou, to chcípám.
R: Takže tě chytili jen jednou s laserem? Kde je ted ten laser?
MJ: Je uskladněný někde v Kalifornii. Kéž bych ho mohl najít. Bral bych si ho po celém světě. Dosvítí to na míle. Na jakoukoliv s těch budov (Michael ukazuje z okna) kde chodíš, tam je červená tečka.

VYSÍLÁM LÁSKU K NEBESKÝM VÝŠINÁM

1. ledna 2014 v 18:30 ♠ Příspěvky od Marty/Muscles..

Tvůj bílý kůň s Tebou nedávno odcválal do nebeských výšin, Michaeli…
Jako by to bylo včera…
Sedím tu smutně…netancuji, ač Tvá hudba k tomu vždy nabádá…ale narušila bych tím Tvůj perfektní tanec…nezpívám, protože Tvůj zvonivý hlas v písni si chci vychutnat ve vší kráse, jež se rozléhá tak skvostně po místnosti. Vnímám všemi smysly, když vidím krále popu zpívat a tančit…v tomto Tvém životním krédu je ukryto kouzlo…kouzlo lásky a naděje, kterou jsi dával především všem dětem celého světa ve všech končinách, ale i všem, koho jsi potkal nebo byl na druhém konci světa.
Nabádal jsi lidi, aby osvobodili svá srdce od nenávisti…aby osvobodili svou mysl od starostí…aby žili jednoduše a dávali víc, než sami sobě…a také, aby očekávali od života méně a byli vždy velkorysí…
Taková přenádherná bytost chodila po naší planetě a nosila Tvé jméno - Michael Joseph Jackson.
Planeta Země…i na ni jsi nikdy nezapomněl, miloval jsi ji, jako svoji matku a děkoval Bohu za to, jak ji krásně stvořil v každém svém okamžiku do nejmenšího detailu.
Tak úchvatný pokorný král Michael na chvíli navštívil tuto zemi a zanechal zde dědictví lidstvu, které je neopakovatelné.
Při procházce parkem Tě vidím všude… můj pohled na létající ptáky kolem zaznamenává tichý šelest jejich perutí, jež mi připomíná Tvé jemné kroky a posvátnou pokoru, co v sobě nosíš…
Když objímám strom v lese, mám pocit, že objímám Tebe, hřeje mě a dává mi sílu…
Pouhý vánek mi Tě připomíná…lehký dotek a mám před sebou Tvoji celou něžnou osobnost…
V nejkrásnější orosené červené rozkvetlé růži tepe Tvé laskavé a velkorysé srdce a její rudé okvětní lístky svolávají všechny děti světa za Tebou…
Teplé paprsky slunce sálají a hřejí…mám pocit, jako bych byla ve Tvém láskyplném náručí…
Podívej, dešťové kapky padají na zemi, každá se leskne a v kruhu, co vytváří kolem sebe, je odraz Tvých mandlových očí…
V obrazu panovníka na starém plátně ve zlatém rámu vnímám Tvou krásnou tvář…ano…Ty jsi ten nejlepší král, který tam patří…Ty jsi ten vzor, kterým bychom se všichni měli řídit…Ty jsi ta krása a láska, co nosíš neustále ve svém srdci…Ty jsi to krásno, které mě naučilo a učí stále mít své srdce na dlani a dělit se s každým, ať by to byl chléb, voda, či rada nebo dobré slovo…
Ať Ti na obloze kvetou lány Tvých oblíbených slunečnic…ať tančíš a zpíváš pro celý andělský sbor…ať stále rozdáváš lásku na nebesích tak, jak jsi ji rozdával na zemi, kdy jsme měli všichni tu čest Tě mít zde a pozorovat Tvé životní kroky, které tolik byly prosyceny láskou pro všechny lidi na světě, faunu i floru…
Miluji Tě víc, Michaeli…jsi moje inspirace…můj vzor lidství a člověčenství…moje krev v žilách stále tepe pro Tebe…vždy budu chránit Tvou čestnou památku a Tvé děti, protože je miluji, jako své…půjdu po zbytek svého života po Tvém vzoru…lepšího učitele bych nenašla.
Děkuji Ti za všechno, co jsi udělal pro mě a co jsi mi všechno dal a stále dáváš…děkuji Ti za lidstvo, za tolik zachráněných lidských životů, za všechny děti světa…za matičku přírodu… za zvířata, květiny, stromy a lesy, řeky, moře a oceány, které jsi vždy měl na srdci a chránil, jak to jen šlo.
Posílám své něžné polibky do nebeských výšin ke Tvým plným a smyslným rtům…objímám Tě přes vzdálenost rozzářených hvězd na obloze. Jsou rozprostřeny kolem Tebe a jsou mýma prodlouženýma rukama, kterýma Tě svírám jemně v horkém objetí.
Miluji tě víc, můj králi z nebeských výšin…