Duben 2017

DEN ZEMĚ

22. dubna 2017 v 5:00 | Marta |  ♠ Příspěvky od Marty/Muscles..

ZPOVĚĎ MATIČKY ZEMĚ

Slunce nikdy neřekne zemi: "Dlužíš mi"...
Podívej, co se stane s láskou, úplně rozzáří oblohu...

Země nikdy neřekne lidem: "Neubližuj mi už tolik"...
...je tak pokorná...a tolik trpí...

Ale nyní Ti zoufale šeptá potichu do ucha:

Pamatuj si, jsem zde, Tvoje země...
Jsem ve vzduchu...
Takže, vždy jednou za čas, jestli chceš se mnou mluvit...
...prostě někam se dostat, pak zavři oči a podívej se na mně...

Už je to tady...
Ale ne v jazyce ze slov...
V tichu...

Co vytvoříš s láskou, naplní Tvůj život nadějí...
a Tvé srdce radostí...

Každá věc by měla být hotová s tímto záměrem...
Když světlo nepřijde k Tobě, jsi ve svém životě...

I když nejsem s Tebou...
...Ty nadále mě stále hledáš...
Podívej se na mě ve svém srdci...
Podívej se do Tvých snů...
Vím, kde jsem se vždycky snažila...
...ale já budu s Tebou, kamkoliv budeš upírat svůj pohled...

Krásní lidé jsou ti, kteří se dotknou Tvé duše...
...ale dotýkej se srdcem, jemně, ať mě nepomačkáš...
Jsem Tvá země, Tvůj domov...
Jsem prostor, kde chodíš spát a kde se probouzíš...
...kde plodíš svoje děti a další generace...

Nenič mě, prosím, miluj mě, jako bych byla Tvá vlastní...

Dnes by mohl být nejkrásnější den Tvého života...
Den, kdy se rozhodneš, že je to Tvůj život...
Žádné výmluvy...
Žádný důvod...
Nikdo se o Tebe neopírá...
Nikdo není na vině...

Jen Ty...

Chci Tě obejmout.. člověče pozemský...!!!
Naplň moje srdce plné úzkosti...
Naplň ho láskou a nepřiměřenou radostí...
Vyžeň ten smutek z mé hlavy, který prostupuje mou duší...

Pojď zpět ke mně, prosím...
Obejmi mě, dej mi Tvé světlo...
Nevzdávej se mě, jsem Tvá matka...
A dej mi sílu a buď vždy silný, člověče....
Těším se na Tvé teplo...

Dýchej ticho,
všímej si mých pocitů...
Užijme si společně tuto vzácnou chvíli...
Obsahuje všechno....
Štěstí...

Den vzniku mého blogu…

14. dubna 2017 v 5:00 | Zuzy |  ◘ Různé
Ano, už je to tak, další rok v pořadí…sedmý. Michael měl sedmičku jako magické číslo, které ho provázelo životem, až vlastně do posledních okamžiků.

Jsem si vědoma, že svůj blog poslední dobou zameškávám a moc mě to mrzí, ale věřte mi, možná víc, jak kdy v životě, je mi Michael oporou v tom, jak ten svůj zvládal, jeho síla překonávat u druhých smutek, nemoc, vážnou nemoc, ze které není uzdravení, mě možná víc, jak kdy, nutí, znova a znova se zamýšlet nad Michaelovými slovy, jednáním i sílou, kterou bral on sám, neznámo kde, je mi posilou. Nutí mě to ptát se, jak to všechno mohl vydržet? Jak to vydržím já...?

Spousta z vás se mě ptalo a ptá, jestli nebude nějaká povídka, ani nevíte, jak ráda bych psala, sem tam se mi honí i nějaká myšlenka( ty si pečlivě ukládám), ale nějak nemám sílu při své vytíženosti psát, chybí mi dostatek času, klid i ten vnitřní. Vždycky, než se do nějaké povídky pustím, musím si být jistá, že ji také dokončím, považuji za nefér nechat čtenáře čekat, třeba i marně a pak utéct od rozdělané práce. Ideální je pro mě mít tak deset i víc kapitol předstih, pak se nemusím nervovat, zda bude kapitola, či ne. Prosím tedy o trpělivost, snad budu zase schopná psát, stejně mi přijde, že můj blog bez povídek spíš živoří.

Děkuji vám všem, že si ještě po sedmileté existenci blogu znovu najdete čas otevřít si moje stránky a třeba se věnovat nějakému staršímu článku, povídce. Vím, že se to děje a jsem za to neskutečně ráda, o čemž svědčí i super návštěvnost vzhledem k tomu, že je tu poslední dobou "stojatá voda".

Takže, díky za vaši přízeň a věrnost a především, za věrnost našemu Michaelovi. Díky, ♥ díky, ♥ díky!
Vaše Zuzy

Jsi správný fanoušek?

8. dubna 2017 v 20:38 ◘ Různé
Našlajsem ve svých složkách, pár bodů co se fanouškovství týká,  
zkuste si odpovědět :-) myslím, že se i pobavíteMrkající


Jsem si jistá, že Michael už akceptoval ten fakt, že jeho fanoušci jsou "šílení" . Jeden z těch bláznivých fanoušků jsi, když děláš většinu těchto věcí: